Interpret: Gabrielle Aplin
Datum vydání: 13.května 2013
Vydavatelství: Parlophone (Warner Music Group)
Styl: Folk, Pop, Indie
Jazyk: Angličtina
Producent: Mike Spencer
Texty, Hudba: Gabrielle Aplin
Jemný hlas, akustický nádech a texty, které berou za srdce. Gabrielle Aplin po dlouhé době konečně přichází na hudební trh s kompletním CD.
Příběhy o lásce, domovu, změnách, víře, zkrátka o životě jako takovém. Jen těžko se věří, že takové texty vyšli z pera tak mladé dívky. Protože věřte tomu nebo ne,Gabrielle teprve nedávno oslavila 21 narozeniny. A spousta textů vznikla mnohem dříve.

O to více mi tahle anglická zpěvačka přijde zajímavá, protože nevzešla z žádné reality show, ale prokopala si cestu sama pomocí youtube, kde si vytvořila účet a začala tam přidávat různé covery, později i vlastní songy, až jednoho dne hrála v místním rádiu, objevil ji jeden manažer a brzo bylo na světě první EP nazvané jednoduše Acoustic, netrvalo to dlouho a objevilo se další i více produkované, stylově rockovější EP Never Fade a později prozatím poslední EP Home, o kterém Gabrielle řekla, že je to to neupřímnější, co kdy napsala. Právě tam můžeme prvně slyšet jeden z jejich nejnovějších singlů, píseň Home. A dnes máme v ruce její první album English Rain.
Co se týče hlasu, rozhodně nečekejte žádnou Beyoncé nebo Kelly Clarkson. Gabriellin hlas je tak jemňoučký a pohybuje se v ladný výškách, že ho buď budete milovat nebo nenávidět. Já ho miluju. Je to pro jednou zas něco odlišného. Silných hlasů nebo křapláků máme hodně, myslím, že bylo na čase, aby se prosadil někdo s jiným tipem hlasu. A Gabrielle dokazuje s každou písní, že to opravdu funguje. Myslím, že označení skřivánek by sedlo.
Zpěvačka navíc není jen zpěvačka ale i muzikantka a jak už jsem nestínila i skladatelka a textařka. Hraje na kytaru a klavír, které při koncertech střídá a hlavně na tu kytaru jí to vážně jde. Jak já bych chtěla umět hrát jak ona.A právě tyhle dva instrumenty jsou hlavní duší společně s jejím hlasem tohoto alba. Gabrielle tak klouže z velice intimních kousků na piánu k folkovějšímu zaměření s její kytarou a najednou to tam vybuchne silnými bubny a kapičkou elektrických zvuků, ale nebojte, kdo nemáte rád elektro, je to opravdu jen kapinka a krásně to do sebe zapadá. Sem tam mi to připomíná určité zvuky, které se dají slyšet u Florence and the Machine nebo Lany del Rey. Z té folkovější strany by se dala přirovnat k The Lumineers nebo Mumford and Sons. Ale i přes všechna přirovnání zůstává svá.

Zpěvačka nejednou řekla, že je posedlá slovy a je to na jejím textařství znát. Je vidět, že si s nimi ráda hraje a tak vytváří originální řádky. Nechává se inspirovat převážně vlastním životem, který nebyl nejjednodušší. Několik písní na albu jsou věnované jejímu otci, který byl před nějakou dobou těžce nemocný a Gabrielle si tak léčila duši pomocí muziky. A tak vznikly nádherné písně jako třeba Salvation, Alive nebo Evaporate.


Hodnocení:

Gabrielle Aplin - Panic Cord
Gabrielle Aplin - Keep on walking
Gabrielle Aplin - Home
Gabrielle Aplin - The power of love (Frankie goes to Hollywood Cover)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!