Lost Lake - Sarah Addison Allen (Recenze)

Info: Lost Lake, Sarah Addison Allen, 2014, St.Martin´s Press, Román, 296 str.

Rekreační jezero Lost Lake (Ztracené jezero) bývalo věhlasné, kouzelné místo, ale i ono zestárlo a společně s ním jeho pravidelní návštěvníci. Kate zde před lety zažila jedno nádherné léto, když byla ještě dítě, poznala zde kluka jménem Wes, který se stal její první láskou, s ním se poprvé skoro políbila, ale okolnosti jim nepřáli a Kate se už na Lost Lake od dětství nikdy nevrátila. 
Po letech se sem ale vrací jako čerstvá vdova se svou malou dcerkou Devin, aby zase nalezly radost ve svém životě. Původně se má jednat o malé prázdniny, ale Kate brzo začne přicházet na to, že osud po ní chtěl z mnohem důležitějších důvodů vrátit se na Lost Lake. Ona a jeho skalní návštěvníci se společně pokusí jezero zachránit a po cestě možná narazí na věci, o kterých ani nevěděli, že byly ztraceny. Možná dokonce naleznou i sami sebe.

Sarah Addison Allen jako spisovatelku může český čtenář znát z poměrně nedávno vydané novely Dívka, která sahala po hvězdách nebo z o něco starší Zahrady kouzel. Lost Lake je nejnovější kniha této americké autorky. Vyšla teprve před dvěma měsíci a já pevně doufám, že se dočká českého překladu, protože si to rozhodně zaslouží a hold ne všichni čtou v angličtině.

"Nemůžeš změnit to, odkud pocházíš, ale můžeš změnit cíl, kterým se budeš dále ubírat. Jako v knize. Když se ti nelíbí konec, vymyslíš si nový."

Tato kniha vznikla poté, co Sarah diagnostikovali pokročilou rakovinu prsu. Společně s vydáním knihy ale mohla naštěstí oslavit už dva roky remise. Proto není překvapením, že kniha je plná ztrát i nálezů a hlavní myšlenkou je dát lidem zase naději do života. Sarah vytvořila kouzelné místo, kam skupina různorodých lidí jezdila pravidelně na prázdniny a aniž by si toho byli vědomi, Ztracené jezero pro ně znamenalo mnohem víc a přátelé, které zde nalezli během let ještě víc. Ne nadarmo se říká, že člověk nikdy neví, co má, dokud to neztratí. A právě v momentě kdy je Lost Lake na pokraji zatracení, si všichni začnou uvědomovat spoustu věcí ve svém životě, přiměje je to přemýšlet a to nejen o tom, co se právě děje, ale i o tom co bude a hlavně o tom co bylo a kým se nakonec stali a jestli si zrovna to skutečně přáli. A možná není ještě pozdě něco změnit.
Hlavní hrdinkou by se dala nazvat Kate, ale každá z dalších postav si zde najde svoje místo a předvede svůj životní příběh. Kate je mladá vdova s malou, excentrickou dcerou Devin, oběma se stýská po manželovi a tatínkovi a když Devin náhodou najde zapomenutý pohled na dně kufru, Kate se rozhodne dopřát Devin nezapomenutelné léto, jaké kdysi na Lost Lake prožila i ona a zároveň se spolu pokusí najít nový začátek. Dále je tu teta Eby, majitelka Lost Lake a její francouzská přítelkyně na život a na smrt Lisette, která se narodila bez hlasu. I ony mají svůj příběh, své vlastní zlomené srdce, ale naštěstí i po tolika letech mají stále jedna druhou. A třeba takovou Bulahdeen budete prostě milovat. Starší dáma, která miluje knihy a způsob jakým o nich mluví...to vezme za srdce každého knihomola. A tím vůbec nekončíme, je tu koketní Selma, která vypadá, že jí nikdo kromě sebe samé nezajímá, Wes, který v sobě nosí hořké tajemství a tak dále a tak dále. Všichni postupně odhalují svoje příběhy, své strasti a i radosti. Mě přirostli k srdci úplně všichni. Když jsem knihu dočetla, tak mi bylo skutečně smutno, že je konec a že už si o nich dále nic nepřečtu.

"Občas to jediné co potřebuješ, je mít něco v co věřit."

Příběh je plný emocí, ale není to doják, protože je postaven hlavně na naději. Není to žádný srdcervoucí román. Naopak se snaží čtenářům předat sílu a odvahu. Spoustu kuráže a samozřejmě radosti. Je zde hodně zajímavých myšlenek, na které postupně naši hrdinové přicházejí, i spousta dech beroucích citátů a odhalení. Hlavní ale je, že celá kniha je jako pohlazení po duši. Jak už jsem psala na jednu stranu mi bylo po dočtení smutno, že je konec ale na druhou jsem si odnesla spoustu nádherných myšlenek a pocitů a dočetla jsem knihu s obrovským úsměvem a tak moc ráda jsem byla, že jsem na tuto knihu narazila. Protože já o Sarah neměla do té doby ani ponětí a ani mě nenapadlo, že Dívka, která sahala po hvězdách je od ní a že by třeba i tato kniha mohla nakonec být něco pro mě. Už mi taky trůní v tabletu nachystaná ke čtení.

Kniha je prolínání minulosti s přítomností a s nadějí do budoucnosti. Je to velice pozitivní příběh a možná že konec je trochu klišoidní, ale proč ne. Konec konců snažit se lidem předat naději a nedat happyend, to by asi nebylo ono. Ale jak to vlastně nakonec dopadlo, kam se naši hrdinové dostali, to už si přečtěte sami. Vážně to stojí za to. Takže já moc doufám, že se dočká i české verze. Pokud někdo do toho nakladatelstvím umíte kafrat, tak se o Lost Lake rozhodně zmiňte, pokud ho už náhodou nemají v plánu.
A nezapomeňte, že pro Lost Lake ještě existuje taková před-kniha, malý e-book nazvaný Waking Kate, taková menší předehra, ale neuvěřitelně zajímavá s pro některé kontroverzním tématem, je lepší si ji před Lost Lake přečíst. Takže pokud umíte anglicky, tak si honem běžte knihu sehnat.Něco tak krásného a přitom nevnucujícího se jsem už dlouho nečetla.