čtvrtek 18. září 2014

Papírová města - John Green (Recenze)

Info: Papírová města/Paper Towns, John Green, Yoli, Knižní Klub, Young Adult, 2014

Quentin strávil svůj život zatím hlavně s jedním pocitem - milováním neuvěřitelně dobrodružné Margo Ruth Spiegelman. Takže když uprostřed noci najednou Margo otevře okno jeho pokoje a vpadne mu tak znovu do života - oblečená jako ninja, svolávajíc válečné tažení za odvetou - on ji následuje.
Na druhý den "Q" ve škole zjišťuje, že Margo je pryč. Brzo ale odhalí, že pro něj nechala "stopy", jak ji možná najít. A čím dál se Q propracovává, zjišťuje, že s každým dalším krokem dívku svých snů zná méně a méně. Co nakonec objeví na konci své cesty?

"Město bylo papírové, ale vzpomínky ne."
Kdo by dneska neznal Johna Greena? Tak vážně? Je tam někdo takový? Autor, který se proslavil svým naprosto bezkonkurenčním bestsellerem Hvězdy nám nepřály, které otřásl světem. Následovalo Hledání Aljašky, které sice zase takový boom nebyl, ale přece jen pro ty, kteřé jsme to četli, se tento autor znovu osvědčil. A teď se nám dostává do rukou jeho další počin - Papírová města.
Jak naznačuje samotný název, John Green svůj román postavil na myšlence o papírových městech. Jak je všechno falešné a jak se lidé stali naprostými materialisty. Tak, až vůbec nic není skutečné, nic nepřetrvá. Vše je z papírů. Ale nečekejte nějaký hluboký román zabývající se touto ideou. Ale pro příběh, jaký nám Green naservíroval s hlavní hrdiny, kteří se teprve chystají maturovat, je stejně jako stvořená.
Quentin má svoje dva věrné kamarády, svůj jednoduchý život, nepatří zrovna mezi elitu ve škole, taky má své dva rodiče psychology. Jediné, co chce, je odmaturovat a jít na vysokou. To ale nezapadá do plánů Margo Ruth Speigelman. Dívky, která neustále někam utíká, zanechává po sobě nerozluštitelné stopy, dobrodružství je jejím dalším jménem. Všemi oblíbená a rodiče z ní mají migrénu. A pak si prostě zmizí.
"Margo vždycky milovala záhady. A po všem, co přišlo poté, já nikdy nemohl přestat přemýšlet o tom, že je možná milovala na tolik, že se jednou sama stala."
Papírová města jsou příběhem, který ve stravitelné míře pro mladší osazenstvo odhaluje falešnost, špatně nastavené hodnoty, ale také nám předkládá pravdu o lidské duši a přátelství. A to by snad nebyl John Green, kdyby neuměl svoje vyprávění také obalit do správného humoru.
S Q a jeho přáteli zažijete neuvěřitelnou jízdu posledním měsícem jejich života, než odmaturují. Měsíc, kdy se toho možná změní mnohem více, než za celý jejich život. Vyvstanou otázky od odcházení, opouštění, lásce i nenávisti, budoucnosti i minulosti. A samozřejmě nemluvím jenom o tomto citovém koktejlu. Oni se skutečně vydají na cestu a ne na jednu.
Papírová města mají ale také ještě jednu vlastnost, která slibuje příběh, který vás nenechá chladnými. Jsou v ní totiž již zmiňované stopy a záhady. A to co znamená? Že příběh je určitým způsobem i taková menší detektivka.
Díky tomu si myslím, že příběh zaujme i starší, i když tady není nic nad čím si vylévat srdíčko a ronit krokodýlí slzy, a i když vám už puberťácký život nic neříká. Mně osobně to prostě nedalo a hltala jsem tím pádem jednu stranu za druhou, protože jsem chtěla, potřebovala, přijít tomu všemu na kloub. Jak to vlastně s Margo je.
"Možná, že všechny struny uvnitř něj praskly." 
A k tomu jsou navíc Quentin a jeho přátelé tak správně a jedinečně trhlí, že si moje sympatie získali okamžitě. "Krvavý" Ben a Radar. Ano, slyšíte dobře, Radar. Nepřipadává vám to povědomé? Jenže tento Radar, no ... však uvidíte. John mě vážně pobavil.
Takže ve výsledku jsou Papírová města něco rozhodně jiného než předešlé knihy. Ale také mají skvělou myšlenku, kterou John Green uměl použít bravurně. Nehledě na to, že on svůj vypravěčský talent nezapře. Umí to s mladými, umí to s humorem, umí to s filozofováním nad životem. Pro mě je to výtečný mix, který jsem si nadmíru užila. Ztotožnila jsem se s velkou dávkou myšlenek a pro jednou jsem ráda, že se mě tady John nesnažil rozbrečet. Ale pořád to mělo svoji hloubku.
Věřím, že skupina čtenářů Young Adult bude jásat. A ti starší, upřímně myslím, že by také mohli. Nemůžou čekat nějaký rozsáhlý myšlenkový pochod, ale pokud si ještě vzpomínají na svoje mladší léta, nebo si je chtějí připomenout, či jim zůstal frustrovaný pocit, že si nikdy nic neužili, s Quentinem a jeho kamarády mají tak šanci. A třeba k tomu najdou i jednu či pár zajímavých myšlenek. Třeba se v nich něco odemkne a odhalí. To totiž John Green umí, odemykat lidské duše a občas v nich napravit nějakou tu strunu.






11 komentářů:

  1. To by bylo super, že bych konečně nebrečela u knihy od Johna Greena :D :D ale možná mě to vykolejí... k jeho knihám ty slzy patří :D ale už se těším, chci si ji koupit a samozřejmě přečíst :)) těším se :))

    OdpovědětVymazat
  2. Tvoje otázka, kdo by Johna Greena neznal je sice řečnická, ale já na ní stejně mám odpověď. Ne, neznám ho, ale asi to napravím:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ha, tak přece jenom někdo :D

      Vymazat
    2. Věř, že vždycky se někdo najde :D

      Vymazat
  3. Že bych dala ještě Greenovi šanci? Hledání Aljašky se mi nelíbilo, tak se mi zatím do jeho dalších děl moc nechtělo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Záleží, proč se ti Aljaška nelíbila :) jestli kvůli první části, tak tě potom asi nebudu bavit ani tohle, jestli kvůli druhé části, tak by tě třeba papírová města bavit mohla :) ale pokud se ti to nelíbilo celý :D no tak nevím, nevím.

      Vymazat
  4. Na túto knihu sa neskutočne teším.. a som rada že som našla nejakú recenziu naň :)
    máš pekný blog a recenzia je super! :)

    http://readingbookswithlove467.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  5. V angličtine sú tie knihy najlepšie . Určite odporúčam kúpiť originál ako tieto preklady čo stoja niekedy za prd. http://www.eurobooks.sk/sk/produkt/325624/The-John-Green-Collection/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám právě tu anglickou kolekci :)

      Vymazat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!