Kníže z mlhy - Carlos Ruiz Zafón (Recenze)

Info: Kníže z mlhy/El príncipe de la niebla, Niebla #1, Carlos Ruiz Zafón, YA-Fantasy, 2014, CooBoo, 196 str.

Píše se rok 1943 a rodina Carverových se tak rozhodla před nebezpečím války přestěhovat na pobřeží, do malého městečka, kde koupili dům. Ale od momentu, kdy překročí jeho práh, se začnou dít podivné věci. V tomto domě totiž před lety zahynul Jacob, malý syn předešlého majitele.
Max a Alicia se skamarádí s Rolandem a společně začnou odhalovat tajemství kolem Jacobovi smrti. Přitom ale naleznou ďábelské stvoření, které si říká Kníže z mlhy.
Kníže se vrátil ze stínů, aby vyřídil dluhy z minulosti. Max, Alicia a Roland se tak dostávají do nebezpečí a všichni kolem nich také. Podaří se jim nakonec rozmotat celé tajemství a porazit nebezpečného nepřítele?
Kníže z mlhy je prvním díle ze série Niebla (Mlha) pro mladší čtenáře. Jedná se o první publikovanou knihu španělského spisovatele Carlose Ruize Zafóna, který si rád hraje s tajuplnou, mrazivou atmosférou. Kníže mlhy je toho důkazem. A i když originál vyšel před více jak 20 lety, do dnes zajímá nové čtenáře a nakladatelství ho nepřestávají vydávat. Tak se mohl minulý rok dostat i k nám.

Příběh, který začíná rodinnou idylkou, se brzo změní v noční můru. Rodina Carverových je typická rodina o mámě a tátovi a třech dětech. Ty si nakonec začnou nové prostředí hojně užívat, vydávat se na průzkumy okolí, jezdit na kolech, chodit plavat, potápět se... jenomže jednoho dne Max narazí na podivnou zahradu se sochami a brzo odhalí další podivnosti městečka a jeho historie. A rozhodně se jemu ani jeho kamarádům nebude líbit pravda.
Co se týče konkrétních postav, každý má svůj vlastní jedinečný charakter. Jak se postupně s nimi více a více ponořujeme do příběhu, nakonec nás chytí za srdce a odhalí určitým způsobem svá nitra. Ke konci už jsem se o ně značně bála a přála jim šťastný konec. Někteří jsou totiž opravdu sympaťáci.
Atmosféra, která na počátku působí velice mile, když se Carverovy teprve zabydlují, velmi brzo začne houstnout a nepříjemně mrazit. Carlos Ruiz Zafón se nepokouší o žádný děsivý, krvavý horor, ale právě atmosféra, kterou vytváří, ten plíživý pocit narůstajícího nebezpečí, to dělá příběh zajímavým. A když se k atmosféře přihlásí pořádná akce, tak to stojí za to. Já jsem nakonec hltala stranu za stranou a nemohla se odtrhnout.
Občas mi to připomínalo Neila Gaimana a jeho Oceán na konci uličky. Podobným způsobem vytěžují z příběhu strach, který se čtenářovi postupně začne lepit na prsty. Avšak u Zafóna je v tomto jeho prvním románu vidět, že styl přece jen nemá ještě tak vypilovaný. Sám autor uvedl, že kdyby mohl knihu přepsat, změnil by velké množství věcí. Ale i takhle je jeho první pokus opravdu zajímavým začátkem.
V jeho psaní občas sem tam nesedí nějaká věta, výraz. Také mohla být kniha možná trochu delší, více vysvětlená. Já bych to určitě ocenila. Ale nevadí. Ta atmosféra to prostě vynahradí a samotný příběh je také značně originální. Tajemný kníže z mlhy, který si přijde vybrat staré dluhy. Celá historie, která ho obklopuje. Určitě to stojí za přečtení.
Je vidět, že ten talent tam je prostě od začátku, teď už záleží, jestli ho autor dokázal nakonec vypilovat. Pro mě byl Kníže z mlhy naprosto první kniha tohoto španělského autora a rozhodně mě jeho příběh i styl zaujal natolik, že si chci přečíst i jeho další díla. Série Niebla pokračuje knihou Půlnoční palác, který zrovna čtu. Takže jsem opravdu zvědavá, jak se autorovi po Knížeti dařilo v jeho psaní. Určitě stojí za další pozornost.