Po otcově smrti se Partridge ujímá vlády v Dómu, jednom z posledních útočišť v jinak zničené pustině, jíž se Země stala. Původně si mladý muž předsevzal, že Čistým odhalí všechny otcovy lži, svrhne nelítostný řád Dómu a sjednotí jeho obyvatele se znetvořenými nešťastníky žijícími za jeho silnými zdmi. Jenomže s ohromnou mocí, kterou má nyní v rukou, je vše mnohem složitější a potenciálně nebezpečnější, než si kdy vůbec dokázal představit.
Skupina přeživších se vydává na mimořádně náročnou cestu k Dómu. Pressia získala klíč ke spáse, a když se jí podaří ho dopravit až do Dómu, nešťastníci se snad vyléčí a všechny hrůzy se již stanou minulostí. Jenomže Bradwell tak snadno odpouštět nedokáže a navzdory Pressiiným prosbám je odhodlán zničit Dóm a potrestat jeho obyvatele za to, že se podíleli na zkáze okolního světa. Bývalý vůdce rebelů El Capitan stojí na Pressiině straně a chce zachránit tolik lidských životů, kolik to jen půjde, ale je pro něj mimořádně náročné se vypořádat se svou temnou minulostí plnou násilí.
Bývalí spojenci a přátelé se stávají možnými nepřáteli na život a na smrt - a osud světa je nejistější než kdy dřív. Zřítí se lidstvo do záhuby? Nebo z všudypřítomného popela přece jenom vyvstane nový svět?
Oheň, závěrečný díl série Čistý, která mě od prvního dílu fascinovala svým zmutovaným, popelnatým světem, kde lidé po explozích přirostli k tomu, co právě drželi, koho se právě drželi a jen hrstka vyvolených utekla do čistoty a bezpečí Dómu. V posledním díle ale přichází velká odhalení a kdo ví, kde je nakonec bezpečno a který se svět si raději naši hrdinové vyberou.
No buďme upřímní, ty odhalení se tady dvakrát nekonaly, epický závěr nám byl taky odepřen a konec byl takový dost nekonec. Knihu jsem si užívala jako celek a celou dobu jsem se třásla na to finále, ale pak tak nějak nepřišlo. Konec mi přišel hrozně nedořešený, nedovysvětlený. Opravdu bych si dovedla s tímhle představit ještě další dva díly. Tak moc tomu chybělo. Cítím se vážně podvedená.
Kdyby mě nebavil děj jako takový tohoto závěrečného dílu, asi bych někomu tu knihu omlátila o hlavu. Sérii miluju od prvního dílu, tak jsem si užívala každou stránku, každou novou kapitolu, s kterou se to pomalu schylovalo ke konci. Byly zde napínavé, drsné, smutné momenty. Opět mě fascinovaly všechny ty mutační záležitosti. Každá výprava, každé dobrodružství mělo něco do sebe. Ale stejně mě občas přišlo, že autorce došel dech, že nějak netušila, jak to vlastně uzavřít. No jo, takový příběh se píše sám nejprve. Tolik prostoru, když jde o apokalypsu a ještě tak šílenou, kde lidé splynou s lidmi, věcmi...Jenomže všechno musí mít svůj konec a prostě mi přijde, že autorka najednou zjistila, že neví, jak to ukončit, jak všechno vysvětlit. Jasně, občas je fajn nechat pár nezodpovězených otázek na čtenářovu fantazii, ale tohle bylo moc.
I přesto ale tento poslední díl nezahazuji, dokonce mu dávám čtyři hvězdy, protože než se autorka dobelhala k poslední kapitole, bylo to dobré. Trošku horší než předešlé díly, ale pořád mě to dokázalo vtáhnout do děje a občas ani nedýchat napětím. Tenhle popelavý svět mám prostě ráda a vzhledem k tomu, že se naši hrdinové v minulém díle vydali na neuvěřitelnou cestu přes oceán, o to bylo zajímavější zjistit, co se dělo na jiných kontinentech a v čem má prsty Dóm, jaké tajemství ještě skrývá. A jaké další šílenosti, hrůzy a mutace můžeme na světě najít.Vývoj postav mě u některých vážně štval a jejich osudy jakbysmet, hlavně Partridge, ale ten mě často štval už od začátku společně s Bradwellem. El Capitan s Helmudem, ty já mám prostě ráda a někdy mi jich bylo vážně líto, ale jejich vývoj mi přišel moc zajímavý a řekla bych, že dával smysl. Pressia měla taky moc dobrý vývoj, tady mě autorka nezklamala. Ale Partdrige bych nejraději, no ehmm. Škoda slov, ale asi to tak nějak k jeho postavě patřilo, být trochu tupec, se kterým by bylo někdy vážně potřeba zatřást. Dále se mi moc líbila linka Lydy, její osud nabral moc dobrý směr, řekla bych, že občas byla i dost inspirující, nevzdala to a nestala se z ní žádná puťka, její chuť vrátit se zpátky do popelnatého světa byla moc zajímavá. Když pominu, jak to všechno nakonec dopadlo, vývoj postav se až před moment konce, dost povedl.
Suma sumárum, mohlo to být lepší, mohlo to být dokonce epické. Nebylo, ale nevadí. Oheň je pořád dobrá kniha, která vás posune dále v této apokalyptické sérii a i když se nedočkáte vysněného konce, nějak to přece jen skončí, určité věci se uzavřou a nakonec si snad řeknete jako já, nebyla to ztráta času. Ale vážně bych byla ráda za pokračování, ale to se asi nestane, autorka to uzavřela, jenom asi ne podle představ většiny čtenářů. Vím, je to autorčinu dílo, má právo si se svým příběh dělat, co se ji zlíbí, ale tenhle nedotažený konec si mohla odpustit.
Takže já sérii rozhodně doporučuji, nebyl díl, který by mě nebavil. Naopak mě fascinovaly. Kdo máte rádi post-apokalypsu, šílenou vědu, z které vzejdou otřesné mutace, dobrodružství, pak je tenhle popelavý svět pro vás.
Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji KNIHCENTRUM.cz
E-book si můžete koupit zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!