pátek 20. března 2015

Mitsuko - Vlasta Čiháková Noshiro (Recenze)

Info: Mitsuko - Matka moderní Evropy?, Vlasta Čiháková Noshiro, 2015, Jota, Historický román, 432 str.

Mitsuko Aoyama se na konci 19.století stala jednou z prvních Japonek, které se tehdy dostaly do Evropy. Když v Japonsku poznala rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coundehove-Kalergi, láska na sebe nenechala dlouho čekat. A tak se Mitsuko stala hraběnkou a přestěhovala se do Evropy.
A právě o jejím životě, o tom, jak se dostala ke šlechtě dívka s nízkých poměrů a ke všemu Japonka, je tato kniha, kterou napsala Vlasta Čiháková Noshiro. historička umění a orientalistka, která se ve velkém pohybuje na akademické půdě.
Rovnou vám říkám, nečekejte nic ve stylu knihy Gejša. Vlastně ani moc nečekejte opravdový román. Mitsuko je spíše o faktech. Na 266 stranách se dozvídáme životní příběh Mitsuko, ale většina z toho je spíš o tom, koho potkala ze slavných lidí, ze šlechty, kde byla a u koho na audienci, nebo jestli cestovala tam a tam. Já jsem byla brzo přehlcená jmény, které mi stejně nic neříkaly, i když je všechna nesli skuteční lidé. Pokud vás ale šlechta tehdejší doby skutečně zajímá nebo o ní máte nějaký přehled, pak by vás to mohlo bavit.

Mně tady chyběly emoce. Sice chápu, že vytvořit román z historických zápisků, z útržků informací, musí být těžké. Ale já jsem za celý příběh Mitsuko nepochopila, nedokázala jsem se jí dostat pod kůži. Jen se mi dostalo na sto milión informací, které sice byly sami o sobě zajímavé, ale brzo toho na mě bylo vážně až až. V epilogu jsem se nakonec o Mitsuko jako takové dozvěděla mnohem více. Tam se dozvíte, proč byla, jaká byla. Co za to mohlo, apod. Občas jsem měla dokonce pocit, že čtu učebnici.
Ale nemyslete si, že vidím knihu v moc negativním světle. Oceňuji například dobové fotografie Mitsuko a její rodiny, ty mi často chybějí v těchto historických románech, kde jde o skutečně existující postavy. Tady je fotek hodně, dokonce i zámky, kde bydlela. Exteriéry i interiéry. Na ty jsem opravdu koukala s radostí.
Svatební foto hraběte Heinricha
a hraběnky Mitsuko
 Coundehove - Kalergi, Tokio, 1895
Další věc, která se mi moc líbila je, že každá kapitola začínala nový rok a k tomu bylo na pár řádků menší shrnutí světových událostí toho daného roku. Takže si čtenář mohl dát Mitsukin život do větších souvislostí s okolním světem. Přece jen, když vám někdo plácne rok 1896, řekne vám to něco? Tady se dozvíte, že se konala první novodobá letní olympiáda v Aténách nebo že A.P. Čechov publikoval Racka. Mě se tyto informace moc líbily, tak jsem aspoň věděla, co se kolem Mitsuko dělo, v jakém období žila. Jakých pokroků tehdy svět dosahoval. Na co si musela zvyknout.
Poté, co je dovyprávěn příběh, ale kniha rozhodně nekončí. Je tam epilog, kde se dozvíte, co se stalo v budoucnu s ostatními členy rodiny. Dokonce je ke konci i vypsaný rodokmen. To vidím taky jako plus. A jako poslední je tam opravdu rozsáhlý jmenný rejstřík a vysvětlivky. Jsou tam vypsaná všechna jména lidí, se kterými se Mitsuko za svůj život setkala a stručný přehled o tom, kdo byli. A autorka zde i vysvětlila různé pojmy, hlavně ty japonské. Víte, co je furošiky nebo nihonga? Nejspíš ne. Já vlastně taky ne, protože si to nepamatuju, ale jsem ráda, že se mám kam mrknout.
Takže jak vidíte, fakta, fakta, fakta. Určitě zajímavá, ale je jich prostě moc. Myslím, že se tady na knize podepsala akademická kariéra autorky. Samozřejmě nepopírám, že paní Čiháková odvedla úžasnou práci. Mitsuko je kniha, která ji musela dát hodně práce. Co jsem četla, tak měla k dispozici deníky Mitsuko, ale kdo ví, v jakém stavu a o čem, se tam vůbec Mitusko zmiňovala. Takže to muselo být něco, to dát dohromady.
Shrnula bych to asi takhle. Mitsuko stojí za přečtení, pokud vás zajímavá přelom 19. a 20. století + šlechta a tehdejší politické změny a postoje. Nevadí vám, že to není klasický román. Chybí zde emoce. A pokud vás zajímavá něco nového. Já jsem třeba o Mitsuko v životě neslyšela a to žila v Česku a je tady někde zámek v Poběžovicích, kde bydlela. Takže jsem se ráda o ní dozvěděla. Ale bohužel neskáču radostí z úžasné četby.
Určitě se najdou tací, kteří budou knihu milovat, nejspíš skutečně ti, co mají povědomí o historii a o šlechtě. Tyhle informace já vážně ve velkém nevlastním. Teď už záleží na vás a vašich preferencích či znalostech, ty rozhodnou, jestli se vám bude kniha opravdu líbit, nebo ji jako já dáte etiketu průměrného čtení, ke kterému necítím potřebu se vracet, ale zároveň ani nelituji čtení.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji KNIHCENTRUM.cz
Knihu si můžete koupit zde.

6 komentářů:

  1. Túto knižku práve čítam a naopak, mne sa páči strašne moc. Tiež som o Mitsuko predtým nič nevedela a obdivujem autorku, že dokázala jej osobný život i svetové dianie tak pútavo prepojiť. Práve ma prekvapilo, že na životopis je to pomerne dosť románové :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, aspoň je vidět, jak se můžou názory lišit :D já jsem asi moc zhýčkaná těmi biografickými romány, co vydává Metafora.... jako kdybych to začala číst s tím, že je to životopis, asi bych na koukala jak ty, ale já to četla s tím, že je to opravdu román a ono ne :D Ten začátek byl více románový, když jsou ještě v Japonsku, ale později v Evropě se mi už motala hlava ze všech těch jmen.

      Vymazat
  2. Na tuhle knížku si, jako správný japanofil :D, brousím zuby už poměrně dlouho, přece jen Micuko je zajímavá postava. Zatím jsem pročítala prvních pár stran a jediné, co mi docela leze na nervy, je použití hepburnova přepisu, bohužel ten český (který by mohli přečíst i normální lidi) není zas až tak populární. :D Ale ty fotografie mě lákají hodně. :3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teda, teď si mě dostala, musela jsem si ten Hepburnův přepis vygooglovat :D ... je ale pravda, že když jsem pak hledala fotky do recenze, tak jsem se nestačila divit, že všude psali Micuko Aojama a ne jak je to tady. Teď už chápu. :D

      Vymazat
  3. O Mitsuko vím, takže jsem ráda, že o ní vyšla knížka a dozvím se něco nového. myslím, že mně by se líbila asi víc :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na tebe jsem si vzpomněla hned několikrát během čtení, pořád jsem si říkala, že tohle by se ti líbilo :D

      Vymazat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!