Ivan je jen jeden - Katherine Applegate (Recenze)

Info: Ivan je jen jeden / The One and Only Ivan, Katherine Applegate, Albatros, 2014, Dětská literatura, 280 str.

Gorila Ivan žije v obchodním domě a videoherně Šapitó, které sídlí u výjezdu z dálnice. Celý den je zavřený ve své skleněné kleci a maluje obrázky, povídá si se svou moudrou sloní kamarádkou Stellou a toulavým psem Bobem, který nejraději spí na Ivanově břiše.
Jednoho dne Šapitó dostane nového obyvatele, malé slůně Ruby. S jejím příchodem do Šapitó přijde i příslib změny. Záleží už jen na tom, jestli Ivan tuto šanci dovede využít a tak pomoct nejen sobě ale hlavně svým přátelům najít nový domov.
Ivan je jen jeden je primárně určená dětem, má roztomilé ilustrace zvířátek a je psána velice jednoduše. Celý příběh totiž vypráví Ivan a ten mluví, tak jak mu to myslí. Jenomže právě jeho na první pohled jednodušší myšlenky v sobě skrývají velké hodnoty a tak se kniha velice rychle stává i příběhem pro ty velké. Protože jsou to právě dospělí, kteří zvířata zavírají do klecí a nechávají je tam trpět.

Pro malé je Ivanův příběh nádherně sepsanou lekcí, o tom jak by se jednou rozhodně chovat neměli a pro dospělé lekcí, aby se zamysleli nad tím, v co vyrostli a co páchají. Je to příběh o svobodě, o touze po svobodě a spoustě bezmezné lásky. A toho bychom měli mít všichni na rozdávání, ale mnohdy nemáme.
Katherine Applegate se inspirovala skutečnými zvířaty, skutečnými příběhy. A i když její smyšlený příběh je psán s určitou nadsázkou, protože Ivan dokáže během příběhu takové věci, o kterých si osobně myslím, že by je skutečná gorila asi tak úplně nedomyslela, je založen částečně na realitě. Ivan totiž maluje a to tyto zvířata skutečně dělají. A sloni Stella a Ruby zase předvádějí kousky jako cirkusová zvířata. Tohle vše existuje a právě styl jakým je Ivan je jen jeden napsán, nám ukazuje, jak je to všechno špatně a že zvířata patří do volné přírody.
Na jednu stranu je příběh moc zábavný, Ivan je miláček, psíka Boba jsem milovala a co teprve moudrá Stella a malá roztomilá Ruby. Všichni mají své příběhy, které chtějí vyprávět. Svoje sny, svoje pohádky na dobrou noc. Ale také svoje noční můry, které jsou ale samozřejmě přizpůsobeny dětem. Rozhodně je nevyděsí.
A na druhou stranu mě osobně některé věci rvaly srdce. Já jsem proti odchytu zvířat, i proti ZOO. A co teprve herna, která si tam dá do skleněné klece gorilu. Něco naprosto otřesného. Takže to jak nám Ivan všechno podával, někdy stačilo jen slovo a mě to trhalo duši na malé kousíčky, chtěla jsem vlézt do příběhu a hned ho pustit na svobodu. Jelikož to nedokážu, celou svojí silou jsem doufala v šťastný konec, neskutečně jsem Ivanovi fandila a proklínala ty, kteří ho a jeho přátele takhle uvěznili a rozhodli se je vystavovat jak panenky ve vitríně.
Tím samozřejmě nechci říct, že je to při čtení slzavé údolí, ale dojemné to je. Je tam spousta lásky, je to neuvěřitelně hřejivý příběh, který dává naději. Rozhodně by si tuto knihu měl každý povinně přečíst, ať už je malý nebo dospělý. A když k tomu koukáte ještě na ty krásné ilustrace, které vše dokreslují.
Je to prostě bravurně napsaný příběh, který nejspíš přečtete na jeden zátah, zamilujete se do jeho postav a bude jim fandit celým svým srdcem. Ivanův příběh by se měl posílat dál jako velká zpráva o právu na svobodu, ať už jste člověk nebo zvíře. Takže na co ještě čekáte? Jděte číst!