Píše se rok 1350 a do Brna se stěhuje nový Markrabě Jan Jindřich Lucemburský. Ten musí náhle řešit svoje manželství s Markétou Opavskou, které bylo uvrženo do klatby. Přitom se pomalu sžívá s městem, jehož součástí je i Židovská čtvrť.
Je to místo, které křesťané tolerují, ale tento "mír" se pohybuje na velice tenké hranici. Blíží se Velikonoce a křesťanští obyvatelé po několika po sobě jdoucích zločinech, do kterých byli zapleteni Židé, začínají být až příliš pohoršeni jejich přítomností v Brně. Obávaný pogrom, který se stal už v mnoha jiných městech, by tak mohl velmi brzo nastat i zde.
Místní rabín Izák a jeho přátelé tak postupně upadávají do strachu. Zrovna v domě rabína žije Žid Mordechaj a jeho dcera Noba, kteří už z jednoho pogromu utekli. A i ostatní členové této domácnosti, jako třeba rabínova schovanka Hester, to nebudou mít jednoduché.
Situace je tak čím dál křehčí a nová církevní nařízení pražského arcibiskupa ničemu nepomáhají. Podaří se Markraběti udržet v Brně pořádek nebo se nakonec křesťanům povede vyprovokovat tragédii v podobě velkého pogromu?
Na České byly nevěstince, katovna a domy chudiny!
Jste z Brna? Nebo ho aspoň více či méně znáte? Zajímá vás historie? Potom kniha Brněnské židovky od české spisovatelky Naďy Horákové možná bude zrovna pro vás. Již třetí kniha v sérii Mocní a ubozí Markrabství moravského. Tentokrát ale půjde o Židy.
Ve 14.století to neměl jednoduché nikdo. Židé to ale měli o něco těžší. V té době sice často měli spoustu peněz, ale pořád byli jen majetkem krále. To jim občas krk zachránilo, ale mnohem častěji je jejich vlastní víra a dědictví dohnali k tragické smrti v rukou Křesťanů. Ti vidí Židy jako vrahy a zrádce. A právě v Brněnských židovkách se nám odhaluje tento pohled na to, jak křehké jejich právo na život bylo a nejen jejich.
Na začátku knihy se na nás vyvalí poměrně velká záplava postav a chvíli trvá než se v nich vyznáme, protože se občas stane, že se tam někdo objeví na dvě strany, vypadá to, že bude mít v knize nějakou větší úlohu, ale nakonec se z něj stane už jen jméno, které je následně sem tam vysloveno. Ti, kteří se objeví, aby zůstali, zastupují všechny možné odnože tehdejších společenských vrstev i vír.
Naďa Horáková se ale v žádném momentě nesnaží z Křesťanů udělat ty padouchy, ani z Židů za každou cenu ty největší neviňátka, oběti jiné víry. Postavy jsou vykreslené reálně, jsou to prostě jen lidé, nikdo není svatý. Každý má nějakého toho kostlivce ve skříni, povahu drbny, oči jen pro peníze a šlechtický titul, nebo jen příliš velké či nemilosrdné srdce. O to je příběh mnohem více autentičtější. Jako historickému románu, styl, kterým jsou nám postavy popsány, náramně vyhovuje. Prostě pochopíte, proč tehdy jednali tak či onak. Byť dnes by to bylo nemyslitelné. Historie vás vtáhne a prostě nepustí.
Tak jak jsou postavy moc pěkně vytvořené, děj sám o sobě už takové nadšení od svých čtenářů asi nesklidí. Celý příběh se motá hlavně kolem odhalení tehdejšího smýšlení a chování a zároveň kolem tří zločinů, které se i ve skutečnosti staly, a které tehdy silně podkopaly pověst Židů, která už tak pro Křesťani byla dost pohoršující.
Bohužel právě tyto zločiny mi nepřišly zrovna moc dobře uchopené. Ještě ten první byl celkem rozepsanější a více čtenáře do sebe vtáhl, ale ty ostatní dva už byly o něco více mimo a kratším způsobem popsány.
Chybí tu více akce. Děj jako takový i se svými třemi zločiny sice smysl dává, vše do sebe pasuje. Tyto události výborně dovedou místní obyvatelstvo do kritického momentu, ale to větší napětí tady prostě chybí. Autorka se to snažila natahovat tak, že vždy začala s daným zločinem, skončila v "nejlepším" a pak čtenáře nechala čekat třeba dalších 15 stran na pokračování, které věnovala jiné postavě, ale to je jen takové popotahování, pořádnou akci to prostě nenahradí.
A jedna ještě negativní věc je občasné opakovaní dialogů. Dozvíme se jednu věc v jednom rozhovoru, informace musí být následně předány někomu jinému a tak se potom rozhovor znova skoro slova od slova opakuje s další postavou, která to zrovna taky potřebuje vědět. To zbytečně zdržuje.
A jelikož každý zločin zasluhuje trest, dočkáme se tu i několika soudů a samozřejmě poprav. Trochu jsem se bála, že tady bude moc detailů a to já nemám zrovna v lásce jakožto velice pasivní a citlivý člověk, ale autorka se naštěstí pro mě, naneštěstí pro vás morbidní, drží zkrátka. Je toho tady tak akorát, aby to i "citlivka" přežila.
Takže i přes pár ne zrovna lichotivých prvků jsou Brněnské Židovky moc zajímavý román. Obsahuje spoustu informací o tehdejším Brně, což každý jeho dnešní obyvatel určitě ocení. Já sama Brňačka nestačila žasnout. Zároveň má v sobě kus historie a koho zajímá tehdejší lidé a jejich chování, ten si to tady vážně do syta užije.
Brněnským Židovkám tak já osobně přiřazuji nálepku nenáročného čtení, které potěší milovníky historie a rozhodně zaujme Brňáky. Když nebudete čekat kdovíjaké zázraky, myslím, že vás tento příběh mile překvapí. Je to pro jednou něco jiného a rozhodně to není marné.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knihcentrum.cz
Knihu si můžete koupit zde.
Jsem Brňačka a umím si představit, že by mě tahle kniha i bavila :-) Ráda čtu cokoliv o historii.
OdpovědětVymazat