Bílá masajka či S láskou lvice? ... Corinne Hofmannová a Christina Hachfeldová-Tapukai : Dvě evropské ženy, které se zamilovaly do afrického válečníka

Napirai a Corinne

Bílá masajka či S láskou lvice?... 

Corinne Hofmannová a Christina Hachfeldová-Tapukai, na první pohled dvě obyčejné evropské ženy, jedna ze Švýcarska, druhá z Německa, ale po bližším prozkoumání se nám nabízí jedno velké pojítko- jejich láska k Africe, která přerostla až do manželství s domorodým válečníkem.

Christina

Dvě bílé ženy se zamilovaly nejen do afrického muže, ale i do jejich kultury a půdy. Obě se vzdaly evropských životních standardů a vydaly se do africké buše žít po boků svých manželů. Život pro většinu z nás naprosto nepředstavitelný. Malé maňaty (malé příbytky, které si africké ženy samotné staví), všude kolem samá zvířata (domácí i divoká), žádná toaleta či sprcha, o elektrice si člověk taky může nechat jen zdát, častý nedostatek jídla a vody. A přece jen na tom domorodém životě a místních lidech musí něco být, něco, za co všechna ta sebezapření, stojí. A to nám právě odhalují ve svých knihách. Svoji lásku nejen k jejich mužům, ale ke všemu, co je tam obklopuje, africká příroda, kultura, hodnoty a zároveň jejich snaha vylepšit to často tak pusté a nehostinné místo, aniž by přestaly respektovat místní život a tradice.

Oba příběhy mají sice prakticky stejný začátek, ale po svatbě se jejich příběhy rozcházejí. Zatímco jedno africko-evropské manželství trvá doteď, to druhé nemělo tolik štěstí a síly překonat rozdíly. Takže pokud po těchto knihách sáhnete, nemějte obavy, že byste četli to samé jen okopírované.

Corinne Hofmannová, dnes známá převážně jako Bílá masajka, se do Afriky vydala před více než 20 lety a hned jí tam učaroval masajský válečník Lketinga. Zamilovali se a brzy se vzali. A tak Corinne odešla do jeho vesnice žít tam společně s jeho rodinou. Avšak jejich společný život nebyl vůbec lehký a nakonec nedošel „happy endu“  a Corinne se nakonec vrátila ke svému životu v Evropě. Ale nikdy ji neopustila láska k Africe a nadále se k ní vrací a tou největší připomínkou je jí dcera Napirai, kterou s Lketingem počali za dobu jejich manželství.

Corinnin příběh začíná s knihou Bílá masajka, v které vypráví o celém soužití od prvního momentu, kdy Lketingu poznala až po útěk z Afriky a postupuje přes další tři knihy – Zpátky z Afriky, kde zjišťujeme, jak se vlastně Corinne dostala k nápadu napsat Bílou masajku, poté co se vrátila domů do Evropy, Shledání v Barsaloi, které nám vypráví o jejím návratu do Afriky  a nově vydané Afrika, má láska, kde z části vypráví příběhy lidí ze slumu, které při svém pobytu navštívila a poté popisuje první shledání její dcery Napirai s jejich africkou rodinou. A přidala k tomu i vlastní komentáře Napirai.

Christina Hachfeldová- Tapukai do Afriky přijela v osmdesátých letech minulého století na dovolenou se svými syny. Velmi brzo se dostala do kontaktu se samburskými válečníky, z nichž se o ni brzo začal ucházet Lpetati a Christina nakonec podlehla. Na rozdíl od Corinne, Christina v té době už byla zralá žena, která si prošla už jedním manželstvím, které skončilo smrtí jejího manžela. Právě do Afriky se vydává nabrat druhý dech, aniž by tušila, že tam objeví nový domov. V její první knize S láskou lvice nám Christina líčí prvních deset let svého afrického života. Celá kniha působí jako deník. Christina je zde velice upřímná, nepíše jen dějovou linku, ale i o věcech, které ji během jejího pobytu tam napadli, kterých si všimla, popisuje kulturu, zvyky, detaily každodenního afrického života z pohledu evropana.

Je na ní vidět, že se upřímně snaží pochopit a respektovat myšlení a chování afričanů a neměnit jejich podstatu, ale stejně jako Corinne se snaží této chudé zemi pomoci, jak se dá. A druhá kniha Nebe nad Maralal pokračuje ve vyprávění jejího života, který v Africe také vůbec nebyl lehký a její manželství bylo vystaveno velkým zkouškám, ale Christina a Lpetati nakonec dovedli najít rovnováhu mezi jejich světy a propojit je tak, abych jejich láska mohla žít svobodně a šťastně. Christina nadále žije v Africe se svým manželem a adoptovanými dětmi. Já osobně doufám, že i u ní se ještě dočkáme pokračování jejího životního příběhu.

Lketinga a Corinne

Lpetati a Christina

 Dva životy, dvě lásky, dva různé průběhy. Kdo má zájem o Afriku, ale nesedí mu zrovna cestopisy, měl by si pořídit knihy těchto dvou autorek. Nejenže jsou plné detailů o africké kultuře, ale právě tento dlouhodobější a mnohem bližší pohled na Afriku, umocňuje prožitek. A pro toho, kdo má rád romantická dobrodružství, ten si taky přijde na své. Cestopisy můžou být zajímavé a přínosné, ale spíše z pohledu, pokud se tam chci jednou vydat na dovolenou, které místo bych měla navštívit, ale ten, kdo chce opravdu proniknout do tajů Afriky nenásilnou, nevědeckou formou, tak ať si pořídí tyto knihy. Kdo chce vědět, kdy se v Africe vstává a vyhání dobytek na pastvu, co se podává za jídlo v maňatách, jaké jsou zvyky při oslovení starších, jak fungují rodinné vztahy, jaké jsou místní tradice a oslavy a proč na nich místní, tak lpějí. Dokonce se sem tam můžete dozvědět nějakou místní legendu či tradovaný příběh.Corinnyni knihy navíc obsahují i fotografie. Zamilujete si nejen Afriku ale i všechny ty skutečné lidi, kteří dnes někde tam v Africe stále žijí a bojují o hodnotný a spravedlivý život. Už jenom to, že víte, že jsou to lidé z masa a kostí, přidává na příběhu zajímavost a spoustu zvědavosti ze strany čtenáře. Já nemohla knížku odložit.

Mě se nejprve dostala před mnoha lety do ruk Bílá masajka, kde mě Afrika poprvé okouzlila a od té doby vyhledávám takovéto čtení.Už jsem přečetla všechny Corinniny knihy a Christininy taky. S láskou lvice a Nebe nad Maralal jsem četla teprve před nedávnem, ale možná mi sedla trochu líp. Christinino vyprávění mi přijde takové příjemnější, líp se to čte, u Corinne to občas trochu drhne. Ale ve výsledku je to báječné čtení, zajímavé a obohacující ať už o africké znalosti či lidské hodnoty.

Oba příběhy stojí za to, tak pokud budete mít šanci, přečtěte si všechny knihy těchto dvou autorek, které se rozhodli následovat svoji lásku, ať to stojí, co to stojí.