"Proč nepožádali Evanse?" tak zněla poslední věta jednoho nešťastníka, kterého Bobby Jones objevil umírajícího na golfovém hřišti. Následně je mrtvý identifikovaný podle fotografie ženy, která se našla v jeho kapse. Ale Bobbymu brzo dojde, že ne vše je, tak jak na první pohled vypadalo. Společně s jeho přítelkyní Frankie Derwentovou se rozhodnou vypátrat, jak to všechno bylo a kdo je ten záhadný Evans. Byla to skutečně jen nehoda nebo snad úkladná vražda? Co všechno a hlavně kdo za tím vším je? A tak se Frankie a Bobby zapletou do vyšetřovaní, které nejdřív připomíná nápad z nudy, ale velmi brzo se jim smrtelné nebezpečí nalepí na paty. A už nebude cesty zpět.
Kdo by neznal Agathu? Anglická královna detektivek, která i dnes po tolika letech uchvacuje nové čtenáře a láká zpět ke svým řádkům ty staré. Proč nepožádali Evanse je jedna z těch detektivek, kde se nesetkáte ani s Hercules Poirotem ani se slečnou Marplovou. Ale pokud jste vyloženě jejich fanoušci, nesmutněte. Frankie a Bobby prostě válí. Co začne jako hledání senzace, se zvrtne v závod o život. Nejprve je všechno lehce nadneseno, působí to jak začátek humorného románu. Frankie je znuděná anglická Lady a když ji Bobby vypoví, co se mu přihodilo na golfovém hřišti a pronese tu poslední vyřčenou větu nebožtíka, naše Lady Frances nemůže odolat a hned začne kout pikle, jak jen se tomu dostat na kloub. A Bobby v tom přece nemůže nechat svoji přítelkyni samotnou, a už vůbec ne potom, když zjistí, že je do toho vlastně zainteresovaný trochu víc, než si původně myslel. A právě v tom momentě čtenář vlastně zjistí, že čte detektivku. A to pořádnou.
Frankie a Bobby si celou dobu přehazují taktovku z ruky do ruky a v momentech, kdy jsou na scéně spolu se probírají svými odhaleními z vyšetřování. Obrušují je až na kost. Přemýšlejí, předpokládají, dedukují, pak nějaká ta správná střela a posunutí o kus dál k odhalení vraha, pokud nějaký skutečně je. Mě hrozně bavilo sledovat ty jejich rozhovory a myšlenkové pochody, jak se tomu snažili přijít na kloub. Oba byli často ironičtí jeden k druhému, sem tam nějaký ten povedený humor, ale hlavně velké šrotování paličky. Já nejsem zrovna typ čtenáře, který by hledal vraha společně s hlavními hrdiny, většinou se spíš nechávám unášet proudem a pátrání nechám na nich. Ale tady mi nedalo jinak než o tom taky skutečně přemýšlet a pátrat s nimi. Ti dva byli tak děsně sympatičtí a příběh tak zajímavý, že to nešlo jinak. Ale ve škole pro detektivy bych asi moc neexcelovala, sice moje prvotní podezření nepadlo daleko od stromu, ale stejně jsem to úplně nedala. Frankie a Bobby na to museli přijít sami.
Příběh výborně graduje. Jak už jsem prvně avizovala, nejdřív to vypadá na humorný příběh s troškou záhady, ale pak přesně ve správném momentě se začnou stahovat mračna nad anglickým venkovem a napětí začne jiskřit ve vzduchu, načež přijde pořádná bouře. No jo, ta Agatha to prostě umí.A jelikož jsem to četla hezky v originále, to jest v angličtině, něco málo k tomu vám taky povím. Tuhle knihu bych čtenářům s nižší úrovní angličtiny moc nedoporučovala. Vůbec mi začíná připadat, že ty staré knihy opravdu nejsou to pravé ořechové, pokud angličtinu neovládáte trochu líp. Ne že by byla vyloženě těžká, ale občas tam byly dost šílené větové konstrukce s časy a slabšímu angličtináři by se možná postavily vlasy na hlavě. Já osobně jsem s knihou neměla sebemenší problém, naštěstí. Takže jsem si ji užila do detailu. A aspoň jsem si trochu procvičila ty těžší časové konstrukce. A sem tam nějaké to nové slovíčko taky nebylo na škodu. Ale tahle kniha samozřejmě vyšla i v češtině, takže si jí můžete přečíst s ledovým klidem všichni.
Na závěr už můžu říct jen souhrnně - úžasná zápletka, sympatické postavy ( i když jich tam chvílemi bylo o trochu víc než je zdrávo), krásné prostředí a dopravní prostředky ( brala bych jedno auto Bentley,prosím :D). Já si prostě nemám na co stěžovat. Už to pomalu začíná vypadat, že těm detektivkám nakonec vážně přijdu na chuť.
Agatha prostě umí, ale tuhle detektivku mám také hodně ráda! :)
OdpovědětVymazat