Velký Gatsby - Francis Scott Fitzgerald (Recenze)

Info: Velký Gatsby/The Great Gatsby, Francis Scott Fitzgerald, Československý spisovatel, 2012, Společenský román, 197 str.

Příběh o Velkém Gatsbym, o muži, který má obrovský majetek, velký dům a téměř každý večer u sebe pořádá večírky ve vysokém stylu doprovázené jazzbandy tehdejších 20.let, spoustou tance a ještě více alkoholu. Schází se u něj smetánka ze všech možných koutů, ale kdo z nich skutečně ví, kdo je ten Velký Gatsby? Kdo je jako člověk, který má sny, ztracené lásky, zapomenuté příběhy mládí? Co vše je pravda na tom, co se o něm povídá? A na kolik je pravdivé to, co on sám prozrazuje o sobě? Proč je vlastně Velký? A nebo snad není?
Vyprávět nám o tom všem začíná mladý Nick Carraway, který není až tak bohatý ani slavný, ale náhodou zakoupí menší domek právě vedle Gatsbyho vily a nakonec se stává jeho přítelem. Vypráví nám příběh prázdných životů smetánky, bezduchých dní plných nudy a čekání jen na to, kdy začně další velký večírek, aniž by si uvědomovali, co je skutečný život a za kolik stojí. A postupně nám odhaluje skutečnou podstatu velkého Gatsbyho.
Autor oplívá nádhernou schopností popisovat scény, což zabraňuje tomu, abyste se opravdu nudili. Protože bohužel tak minimálně do půlky knihy se vůbec nic neděje a já si pořád říkala, proboha tohle má být o čem? Samé večírky, výlety, scény, které neměly v tom momentě žádný smysl. Ale právě Fitzgeraldova schopnost navození atmosféry vás před tou nudou aspoň částečně zachrání. Po jeho popisech chápu proč , i přesto že děj není nijak komplikovaný ani vyloženě zajímavý či napínavý, se filmový tvůrci rozhodli mu dát vizuální podobu. Na takových scénách se museli co se týče kamery vyřádit.
Všechno začne dávat smysl až tak na posledních 60-80 stranách a nakonec se to opravdu spojí a jde pochopit proč se autor pořád zabýval těmi obyčejnými scénami bez děje. Ale ve mně bohužel už zůstal ten pocit, že do té doby to byla relativně nuda, nebo abych tomu úplně nekřivdila, obrovská oddychovka téměř o ničem. Díky bohu kniha má jen necelých 200 stran. Až na konci se z toho stala opravdu bomba a já pochopila konečně co tím chtěl autor říct a závěrečné poselství, které nám autor předává bylo úžasné. Ten konec mi zabránil tu knihu úplně odepsat, protože po přečtení poslední strany ve mě přece jen nějakou dobu rezonovala.
Kdyby kniha začala odhalovat svoje poselství o něco dřív, moje hodnocení by bylo podstatně vyšší, takhle to byl takový průměr. Příjemná kniha, ale žádný zázrak.