2x Mini-Recenze / Silo, Pátá vlna

Info: Silo/The Wool, Hugh Howey, Knižní klub, 2014, Sci-fi, 496 str.

V silu pod zemí, zamořenou jedy, se ukrývají lidé: naučili se tu žít, milovat se i umírat. Jednou za čas je někdo z nich vyslán na povrch čistit senzory. Ví, že se nikdy nevrátí. Ví, že jde na smrt… Po letech udržování křehké rovnováhy se však systém octne před zhroucením. Hluboko ve spodních patrech, ovládaných lidmi z mechanického úseku, se vzedme vlna odporu proti takřka všemocnému IT oddělení. Mají naději na úspěch? Odkryjí děsivá tajemství přísně střežených serverů? A chtějí je vůbec znát?

Silo byla zvláštní kniha. Byla rozdělena na několik částí a tím pádem se střídalo mé nadšení s nudou. Jako celek, jako jedna kniha mi to nesedělo. Nejspíš to je tím, že Silo v české verzi je skutečně poskládáno z menších knih do jedné. Pořád jsem měla pocit, že kdyby mi jednotlivé části naservírovali odděleně, vždy po uplynutí delší doby, byla bych spokojená.
Ale i tak to bylo zajímavé sci-fi. Svět, kde lidé žijí v obrovských silech, poté, co byl svět, tak jak my ho známe zničen. Občas to na mě působilo klaustrofobicky. Ale líbilo se mi, jak si autor pohrál s pravidly sila, jeho fungováním a také jaké tajemství jeho obyvatelům zatajil. A když se pak na to přišlo, stálo to za to. Někdy to bylo až děsivé, někdy velice drsné a krvavé. Z toho dojemné i vtipné.
Postavy mi všechny přirostly k srdci a osudy některých mě vážně dostali. A taky jsem pořádně nenáviděla ty, které jsem nenávidět měla. Autor vážně dovedl manipulovat s city čtenáře.
Bylo to průměrné čtivo, které neurazí, ale nejspíš ani nenadchne. Rozhodně ale nelituji, že jsem si Silo přečetla. Nápad má totiž moc dobrý, jen provedení trochu pokulhává.

3/5

Info: Pátá vlna /The Fifth Wave, #1, Rick Yancey, Baronet, 2013, Sci-fi, 448 str.

Po první vlně zůstala pouze tma. Druhé vlně unikli jen ti šťastnější. A třetí vlnu přežili ti, kterým štěstí uniklo. Po čtvrté vlně platí jediné pravidlo: nevěř nikomu.
Teď se blíží vlna pátá a po opuštěné dálnici prchá Cassie před Jinými, bytostmi, které jako lidé pouze vypadají. Jiní se potulují krajinou a zabíjejí na potkání; rozprášili poslední přeživší pozemšťany. Cassie věří tomu, že kdo zůstane sám, ten přežije. Pak se však setká s okouzlujícím a tajemným Evanem Walkerem, jenž je možná jedinou Cassiinou nadějí na záchranu jejího bratra – nebo dokonce jí samotné. Cassie si musí vybrat: mezi důvěrou a beznadějí, mezi vzdorem a kapitulací, mezi životem a smrtí. Vzdát se, nebo se sebrat a jít dál.

Pátá vlna mě neuvěřitelným způsobem překvapila. Čekala jsem spíš nějaké to apokalyptické YA, kde bude všechno trochu odlehčenější. A já přitom během čtení měla u určitých pasážích pocit, že čtu znovu Cestu od McCarthyho (R). Samozřejmě nemůžu tyhle dvě knihy porovnávat nebo hodit na stejnou úroveň. Ale občas u mě vážně zavládlo zvláštní dejavu. Takový ten mráz a strach a hrůza, prostě jsem ty děsy prožívala s hlavní hrdinkou.
Co se týče ale zbytku knihy, i ten mě mile překvapil. Dobrým způsobem se zde objevovaly různé úhly pohledu a vše se pak spojilo do jedné přítomnosti. To se autorovi moc povedlo. Navíc sem dokázal vpašovat při té hrůze i pár humorných hlášek. Takže vše nebylo jen katastrofa.
Děj byl moc napínavý, skvěle napsaný. Rodinná i přátelská pouta, hrůza všude na okolo ve velkém. Něco takového bych vážně nechtěla prožít, ale číst o tom z pera Ricka Yanceyho byl vážně zážitek. Těším se na pokračování.

5/5