Neil Gaiman - Kniha hřbitova (Recenze)

Kniha hřbitova/The Graveyard Book, Neil Gaiman, Polaris, 2008, Fantasy, 304 str.

Neil Gaiman, anglický spisovatel a scénarista, proslavený komiksovou sérií Sandman, autor úspěšných knih jako Nikdykde, Koralína či Hvězdný prach, nás tentokrát přivádí na hřbitovní půdu a odhaluje nám příběh, ve kterém se duchové opět jednou zamotají do světských záležitostí a zachrání tak život malého chlapce.

Když je Nik sotva ještě malé batole, tajná organizace pošle vraha, aby zabil celou jeho rodinu. Jen díky Nikově zvědavosti, se malý chlapec zachrání před ostřím smrtelného nože a dostane se svými dětskými krůčky až na půdu starého hřbitova. Tam ho objeví manželský pár, který už je nějaké to století po smrti a po dohodě mezi všemi obyvateli hřbitova je Nik přijat pod jejich ochranu. A tak začíná Nikův život mezi duchy. Nebezpečí ale nepomine ani po letech, vrah stálé pátrá po jeho stopě, aby mohl dokončit, co oné osudné noci započal. Ale dokud Nik zůstává na hřbitově, nic se mu nemůže stát, nebo aspoň mu nehrozí nic od živého světa. Ovšem v okamžiku, kdy překročí hranice hřbitova, se opět stává terčem. A jelikož je Nik přece jen živý chlapec, táhne ho to tam, ale zároveň ho uchvacuje vše, co se týká duchů a posmrtných světů, a tak se neustále dostává do různých potíží. Až ho cesta nakonec zavede k okamžiku, kdy se rozhodne, jak skončí příběh, který začal tenkrát před lety  v jeho rodném domě.

Neil nás vede během vyprávění přes různé příběhy hřbitova. Název sám o tom vypovídá. Děj má hlavní linku, ale ta je obtočená různými patáliemi a zážitky, které Nik zažívá po celá ta léta, co tráví na hřbitově. Provází nás jeho dětstvím až k dospělému chlapci, který je zralý na to, aby se sám mohl postavit světu venku za hřbitovní zdí. Během příběhu poznáváme různé obyvatele hřbitova, téměř všichni po smrti, jsou zde manželé Owensovi -Nikovi „rodiče“, Nikův opatrovatel Silas, správce hřbitova, je zde podivná učitelka, slečna Lupescu, a celá plejáda dalších duchů z různých století, kteří se pro Nika stávají jeho rodinou. Nik postupně objevuje nové a nové záhady a tajemství hřbitova, jako například co je to Dance macabre, co znamenají neoznačené hroby venku za zdí, co je to brána gůlů, kdo jsou to boží psi, ale také získává pár živých přátel i nepřátel, když se duchové rozhodnou Nika poslat do skutečné školy.

Během čtení nemáte šanci se začít nudit. Děj krásně plyne, má tu správnou dávku tajemna i humoru, dostatek napětí a akce. Všechno je krásně vyrovnáno, vše do sebe dokonale zapadá. A do toho je příběh doprovázen krásnými černobílými kresbami od tužky ilustrátora Dava McKeana.

Neil vás prakticky donutí ten hřbitov a jeho obyvatele zbožňovat, a když dočtete poslední stránku, možná se vám stane jako mě, že vám bude skutečně smutno, že je už je konec a budete si přát pár kapitol navíc. Nikdy by mě nenapadlo, jak může být hřbitovní posmrtný život zajímavý. Neil zvolil originální téma a výborně ho zpracoval. Jeho fantasie nemá hranice. Myslím, že plným právem dávám této knize plný počet bodů a určitě po ní ještě jednou a možná i víckrát šáhnu a znova se ponořím do světa hřbitova ve Starém městě.