Trudi Canavan, australská spisovatelka fantasy, nás ve své knize přivádí do světa magie a přísně rozdělené hierarchie místních obyvatel. Nepřichází v úvahu, že by se čarodějem stal někdo z chudých vrstev a přece se při očistě města od žebráků objeví dívka, která hozením pouhého kamínku dovede prolomit štíty čarodějů. A od toho momentu započíná hon mágů za chudou dívkou ze slumů, ve které se objevil magický potenciál větší, než si kdy mohli představit.
Sonea pochází z velice chudé rodiny, mezi její nejlepší kamarády se počítají Zloději a když čarodějové omylem zabijí jednoho chlapce před jejíma očima, Sonea nabere přesvědčení, že jí chtějí provést to samé. Přece zlodějka ze slumů nemůže být čarodějka. Avšak jediné o co čarodějům jde, je Soneii pomoct, aby ji její vlastní magické schopnosti nezabily. A tak se dívka svěřuje do rukou Zlodějů, aby ji ukryli před čaroději a ty stojí spousty námahy ji najít. A během svého utíkání Sonea narazí na víc než by si přála. Objeví totiž i praktikování černé magie.
Příběh je psán z několika pohledů, vždy ve třetí osobě. Jako první a nejvíc častý je právě ten Sonein, poté také můžeme příběh sledovat ze strany čaroděje Rothena a jeho přítele Dannyla, kteří se snaží společně s celým společenstvím Soneu najít. Trudi nás provádí všemi možnými zákoutími města Imardin, přes střechy až po tajné podzemní cesty Zlodějů, objevují se zde i typické slangové výrazy pro danou oblast. Na konci knihy je k tomu dokonce slovníček. Nechybí zde akce, celé to pronásledování je dobře popsané, nejsou zde žádné přehnané popisy, všechno odsípá. Charaktery postav jsou hezky vykreslené, každý má svoji originální povahu, dokonce se tu mírně načrtává i téma sexuální orientace jednoho z čarodějů, což mě dost překvapilo, tohle téma jsem snad ještě ve fantasy neobjevila a už vůbec ne v příběhu, který se odehrává za dávných časů. Ale Trudi si s tím dobře poradila. A tak obohatila příběh o další prvek. Magie je zde hodně založená na energii a koncentraci mysli, nečekejte zde žádné hůlky, košťata, ani kočku jsem tady nepotkala.
Každá kapitola má několik částí, jak se střídají scény a postavy. Věty nejsou moc dlouhé. Trudi spíš hodně popisuje myšlenkové pochody postav, někdy až moc dlouze. Humor zde taky nechybí.

Suma sumárum, Trudi vymyslela zajímavý svět, plný magie, intrik, sociálních problémů, tajemstvích, který zaujme. Knížka rozhodně stojí za přečtení, mě opravdu bavila a když jsem se zbavila toho otřesného paperbacku, který mi brnkal na nervy a odrazoval mě od čtení, tak jsem pak hltala stránku za stránkou a než jsem se nadála, byl konec. Jelikož se jedná o příběh z trilogie, samozřejmě, že kniha má další dvě pokračování, kde se postupně vše rozmotává a já se nemůžu dočkat, jak to skončí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!