Píše se rok 1896 a Londýn je vzhůru nohama. Proč? Kvůli letáčku, který obletěl domácnosti, oznamujíc vznik nové společnosti Murrayeho cesty časem. Ta slibuje skutečnou cestu časem do roku 2000, kde lidstvo svádí poslední bitvu s automaty, kteří zničily svět.
Možnost cestovat v čase otřese životy mnohých, některým život zachrání, některým ho možná sebere. Mladý Andrew Harrington chce zpátky svou milovanou, zavražděnou Jackem Rozparovačem a tak se pokusí vrátit do minulosti, aby ji zachránil. Claire Haggertyová naopak cítí, že nepatří do své doby a tak chce utéct do budoucnosti. Slavný spisovatel H.G. Wells, autor knihy Stroj času se bude muset potýkat s paradoxy cestování v čase a položí důležitou otázku. Můžeme měnit časovou osu? Znát budoucnost, přetvořit minulost? A jaké to může mít následky na svět, v kterém žijeme?
Mapa času je komplikovaný fantastický román, který rozhodně není pro milovníky jednolinkových příběhů. Pokud chcete příběh, kde máte jednoho hlavního hrdinu, který vás celou knihou provede od začátku dokonce a nikam nezahne, tak dejte od Mapy času ruce pryč. Tady začínáme s mladík Andrew Harringtonem, který se trápí žalem poté, co mu Jack Rozparovač rozkouskoval milovanou ženu, dále tu máme obchodníka s cesty časem Gilliama Murraye, spisovatele H.G. Wellse a spoustu dalších postav. Všichni se v pravý čas objeví a jsou pevně rozhodnuti, že vám povypráví svůj životní příběh.
Ale neděste se, autor naštěstí ví, co dělá a provází nás příběhem tak, že se nedá odtrhnout. Zahrnuje nás krásnými slovy a popisy událostí a činů. Rozvíjí pocity a možnosti a všechno tak nějak záhadně pomalu pospojuje. Vzhledem k tomu, že během vyprávění asi budete mít pocit, že vás autor až moc často tahá za nos, nakonec mu to nejspíš jako já odpustíte. Protože když konečně vše pospojoval a vyfilozofoval konec a uzavřel jeho cestování v čase, já jsem zjistila, že jsem vlastně nadšená jak malé děcko a strašně ráda, že jsem knihu přečetla.
Félix J. Palma, jako spousta španělských autorů si rád hraje se slovy, používá jich nadmíru a často utíká až do určité poetičnosti. Španělština je totiž romantický jazyk a to se pak odráží na textu. V češtině tak někdy má čtenář pocit přehlcení, ale autor Mapy času dokázal i přes možnou hrozbu nepřízně překladu vytvořit příběh, který vás nadchne. Čeština mu vůbec neublížila. Hltala jsem slovo za slovo, klouzala po krásných popisech a myšlenkových pochodech, užívala si každé vyobrazení. A co se týče děje, nestačila jsem se divit, s čím vším dovedl autor přijít, pokud se jedná o cesty v čase. Ve viktoriánské době, kde zasadil svůj příběh se jeho mapa času skvěle vyjímala a utvořila tak netradiční příběh, který rozhodně stojí za přečtení. Nečekejte ale oddechovku, je to náročnější čtení, které vyžaduje čtenářovu naprostou pozornost, ale pokud se vám podaří se do příběhu dostat a zvyknout si na styl tohoto autora, pak vám můžu zaručit, že si to budete vážně užívat.
Autor často šokuje, mění kulisy, mění postavy a tak tvoří skutečně spletitou mapu času, která se na poli fantasy románů může udržet, když jí dáte šanci. Zajímají vás cesty v čase, viktoriánská doba, nevadí vám více dějových linek? Pak neváhejte a pusťte se do čtení!
Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji nakladatelství Host.
Knihu si můžete koupit zde.
akurát dnes som si ju v kníhkupectve chytila do parády a prvých pár strán vyzerá úplne super :D chcela by som si ju určite prečítať, no teraz na komplikované veci moc chuť nemám :D
OdpovědětVymazatČetla jsem ji přibližně před rokem (recenzi mám na blogu) a po prokousání se začátkem, jsem se do ní zamilovala :) Vtáhl mě do děje, chytil a nepustil a skutečně mu člověk i kde co odpustil, protože případné rozčarování uměl vynahradit.
OdpovědětVymazat