úterý 18. listopadu 2014

Pařížská manželka - Paula McLain (Recenze)

Info: Pařížská manželka/The Paris Wife, Paula McLain, Metafora, 2011, Historický román, 368 str.

Jmenovala se Hadley a stala se první paní Hemingwayovou. Jejím manželem se totiž stal dnes už slavný a uznávaný spisovatel Ernest Hemingway. Tehdy v třicátých letech se teprve snažil o první úspěchy.
Zamilovali se, vzali se a odjeli do Paříže, kde se spousta dalších umělců pokoušela získat inspiraci pro svá díla a proslavit se, Ernest se k nim toužil připojit. V prostředí francouzských kavárniček, alkoholických večírků i býčí koridy v Pamploně se tak začal odehrávat jejich společný příběh lásky, která slibovala mnohé, ale čím více se začala zarývat, tím více bolela.
Ernest Hemingway, člověk zničený válkou, se pokoušel najít slova a Hadley sama sebe po boku muže, který byl předurčen být velikánem. Jejich příběh se stal utrpením, nakonec ale vyústil ve svobodu jedné ženy, která jednou byla pařížskou manželkou.

Pařížská manželka se nese v duchu "Ztracené generace". Paula McLain sice využila jeden jediný životní osud, ale do příběhu se dostalo tolik dalších jmen. V hlavní roli Hadley a Ernest, ve vedlejších rolích zvučná jména jako Francis a Zelda Scott Fitzgeraldovi, Ezra Pound, John Doss Passos, Gertrude Stein a další. Potkali se v Paříži a chtěli uspět. Ztrápená generace poznamenaná válkou.
Příběh první ženy Hemingwaye nám v této knize vypráví v ich-formě samotná Hadley. Žena, která mě na jednu stranu přirostla k srdci, ale kterou jsem na stranu druhou vůbec nechápala a často mě její rozhodnutí dosti iritovaly. Samozřejmě se dá její chování přisoudit tehdejší době. A právě proto mi jí často bylo velmi líto. Hlavně když jsem si vždy připomněla, že to byla osoba z masa a kostí. Ernest jí dával zabrat. Měl spoustu nočních můr a posedlost úspěchem v psaní a Hadley často narážela. Ale jako poslušná ženuška to vše snášela. Jejich společný příběh je rozhodně návod jak manželství neprovozovat.
Pařížská manželka stylově připomíná tehdejší díla. Když jsem ji četla, vzpomněla jsem si na Velkého Gatsbyho. Jeden večírek za druhým, cesty, plytké rozhovory, spousta alkoholu. Tehdejší zlatá mládež nedělala téměř nic jiného. A taky zde bylo hodně popisů. Až moc.
Někdy příběh připomínal cestovní deník. Byli jsme tam a tam, potkali jsme ty a ty, opili jsme se pod obraz s tím a tím. Kdyby v tom nebyla všechna ta slavná jména, tak bych knihu asi prohodila oknem po prvních 50 stranách. Jenomže je problém, že i když ta slavná jména tady září na každé straně, pokud se skutečně v literárním světě tehdejší doby nevyznáte, moc vám neřeknou. Naštěstí to jistí wikipedie jako v mém případě. Pak je to trošku zajímavější.
Pokud jste četli moji recenzi na Velkého Gatsbyho, víte, že se mi nelíbil. A bohužel v mém případě to platí i v případě Pařížské manželky. Atmosféra je tady sice vykreslena bravurně. Popisy okolí jsou věrohodné, výstižné, ale je tam toho moc. Spousta atmosféry a popisů a jinak kde nic tu nic.
Vyprávění Hadley je velice prázdné. Na to jak těžké manželství to bylo, mi přišlo, že zde chyběly pocity, emoce, napětí, které Hadley s Ernest ve skutečnosti určitě prožívali velice intenzivně. Sice jsme se hodně nacestovali a poznali spoustu lidí, ale já jsem tímto vyprávěním prostě nedovedla proklouznout do jejich životů, do jejich nitra a to mi zde velice chybělo.
Myslím, že slovo povrchní sedí. A upřímně, kdyby tahle kniha byla napsaná o Ernestovi, protože přesně v tomto prvním manželství se tento velikán horko těžko teprve propracovával na vrchol, myslím, že by to byla úžasná kniha, i kdyby do toho zakombinovali manželství s Hadley, protože svůj podíl na jeho slávě mělo. Z pohledu Hadley se toho vlastně moc nedělo. Věčně věků někde vysedávala a čekala na manžela a když byli spolu, navštěvovali přátelé a opíjeli se. Mě už tohle prostě na 300 stranách nebavilo.
Ale i když pro mě kniha byla zklamáním, věřím, že pro spoustu lidí to bude uchvacující vyprávění. Pokud se chcete přenést do tehdejší doby a zažít život této generace se všemi večírky a cestami a povrchními životy a pokud milujete popisy a Paříž...jestli vám tento mix sedí, vrhněte se do čtení. Ale nečekejte žádné hluboké emoce.
Tohle není příběh pro mě. Bohužel. Ale určitě si své čtenáře, věrné čtenáře najde. Jsou tací, kteří knihou byli naprosto unesení. Tady už prostě záleží na vašem vkusu. Snad jsem vám aspoň trochu pomohla si trochu utřídit názor, jestli dát knize zelenou nebo nekompromisní červenou.

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji Knihcentrum.cz
Knihu si můžete koupit zde.

2 komentáře:

  1. Já jsem četla paní Hemingwayovou a z Ernestových manželek se mi Hadley líbila asi nejmíň, připadala mi jako taková chudinka, co se jen veze vedle jednoho rozlítaného derviše. Jeho další ženy nebyly z daleka takové puťky. Pařížskou manželku asi vynechám, ale Paní Hemingwayová byla výborná, tu můžu doporučit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, Paní Hemingwayová byla úžasná :) ... mně Hadley taky sedla nejmíň, takže Pařížská manželka mi dala vážně zabrat.

      Vymazat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!