Kořist - Andrew Fukuda (Recenze)

Info: Kořist/The Prey, Andrew Fukuda, Hon #02, 2014, Fragment, Young Adult - Fantasy, 304 str.

Genovi a jeho lidským přátelům se povedlo utéct z institutu a částečně i ze spárů vražedných lovců, ale nemají vyhráno. Lovci jsou každým okamžikem blíž a jejich taktika se neustále vylepšuje.
Na svém útěků se ale přece jen dostanou dostatečně daleko, objeví lidskou komunitu ukrytou vysoko v horách. Konečně se tak Genovi a ostatním dostává pocitu bezpečí a domova, ale ne na dlouho. V kolonii je něco špatně a tak jim nezbývá než si dávat na každém kroku pozor a pokusit se odhalit, co se na tomto místě ve skutečnosti děje.
Nepřátelé se velmi brzo začnou valit ze všech stran. Gen a Sisy si brzo uvědomí, že mají jen jeden druhého. Brzo se z nich možná stane kořist a tak je každé zaváhání může stát život.

Kořist je pokračování netradiční upírské série, která svým prvním díle Hon vyvolala v mnohých nadšení ale u jiných naprosté pohrdání. Rozvířila vlny literárního světa a nyní je zpět s druhým dílem.
Gen vyrostl ve světě, kde za lidi jsou považováni krvelačný upíři. Naopak lidé, tak jak je známe my, jsou zde velice vzácní a nazývají se glupani. V první díle nás Andrew Fukuda do tohoto originální světa zasvětil a v pokračování se rozhodl nás pustit za hranice města do pustin a odhalit zase další kus toho, jak se stalo, že lidská rasa téměř vyhynula a jak se na zemi vůbec tito podivný krvelační lovci objevili.
Z města upírů do lidské kolonie. Na první pohled jasné vítězství, na druhý možná velký omyl. Děj Kořisti se převážně odehrává právě v kolonii. Poznáváme o trochu víc naše hrdiny, odhalujeme historii a tajemství. Vracíme se společně v myšlenkách s Genem. Vše může pomoci tuhle podivnou skládačku dát dohromady. Genovi je totiž jasné, že tady jde o něco víc a dobrat se pravdy nebude jen tak.
Svižné tempo příběhu na mě opět působilo výborně. Stejně jako u Honu jsem se nedokázala odtrhnout od řádků. Četla jsem knihu po dva večery, vždy jsem se přistihla ve tři hodiny ráno, že pořád čtu, a že jsem měla dávno spát. Byly to opravdu krušné dny.
Ale ne tak jako pro hrdiny této série. Kořist se vyznačuje hlavně záhadností a pečlivě nadávkovanými momenty plnými akce. Ty vždy výtečně vygradovaly a museli byste na mě v té chvíli vzít páčidlo, abyste mi knihu vzali. Sem tam to bylo až nechutné a dosti krvavé. Ale i slabší žaludky by to měly snést. Hlavní byla ta akce a tu si čtenář užije dosyta.
Opět nečekejte žádné romantické přeslazenosti. Je sice pravda, že Gen a Sisy se sbližují, ale hodně pomalu. Je to chvílemi roztomilé, protože ani jeden neví, co se to vlastně děje. Ani jeden nevyrostl v normální lidském světě. Ale to je tak všechno. Představte si asi půl stránky textu. To přežijete.

Já se sice od knihy nemohla odtrhnout, ale přece jen mi nesedla tak moc dobře jako první díl. Určitým způsobem byl nápad s kolonií výtečný. Ale na druhou stranu to byla právě tato kolonie, která se mi na příběhu moc nelíbila. Nebo lépe řečeno prvky, který Fukuda do kolonie zasadil. Jak se tam lidé chovali. Byla bych radši, kdyby tento nápad byl uchopený trošku jinak. Ale nevadí. Rozhodně mě to neodradilo od čtení, ani mi to nijak významně to čtení nezkazilo.
Ale tak to někdy bývá, hodně lidem neseděli různé nesrovnalosti na prvním díle, kde mně upřímně to, na co přišli, že nesedí, bylo úplně jedno. Mně naopak zase nesedí věci tady u druhého dílu, ne ani tak nesrovnalosti v logice, ale prostě čistě děj. Hlavní ale je, že se mi Kořist stejně líbila a rozhodně ji doporučuji.
Nepřišla mi sice až tak originální jako první díl, ale přece jen se tam našla spousta věcí a dějových zvratů, který mě nadchly a už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Myslím, že to ještě budu opravdu hodně zajímavé.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete koupit zde.