Prokleté město - Lisa McMann (Recenze)

Info: Prokleté město/Cryer's Cross, Lisa McMann, Fragment, 2013, YA - Horor, 216 str.

Cryer's Cross vypadá na první pohled jako nenápadné, bezpečné, venkovské městečko, které se trochu zapomnělo v čase. Signál do mobilu tady nenajdete ani v nejdivočejších snech, každý zná každého, dokonce můžete jet do školy na koni, co vy na to? Prostě idylka. Ale to jen do okamžiku, kdy za nevysvětlitelných okolností zmizí mladá studenka. Celé město je od toho momentu vzhůru nohama a když brzo zmizí další student, na pocit bezpečí můžete rovnou zapomenout.
Kendall Fletcherová, spolužačka ztracených studentů, je na první pohled taky dosti nenápadná a obyčejná dívka, jenomže trpí obsedantně kompulzivní poruchou ( Viděli jste někdy detektiva Monka? Nebo by stačil i Sheldon, to je ono.) a když jednoho dne zaslechne šepot ztraceného studenta ve své vlastní hlavě, klidu jí to asi nepřidá. A tak začíná honba za pravdou. Co se v jejím městečku skutečně děje? Obchází kolem nějaký psychopat, který unáší místní studenty nebo je v tom něco víc? Je zde nějaké nadpřirozené tajemství? Prokletí? Jasné je, že nad městem a jeho obyvateli visí zlo. A někdo se s ním bude muset vypořádat.

Lisa McMann se vždy snaží ve svých knihách dosáhnout něčeho navíc. Vždy si vybere nějaké téma a přes svou knihu chce pomoci. V Lovkyni snů to byl alkoholismus v rodině, tady je to jak se žije s obsedantně kompulzivní poruchou. A to jí jde skvěle. Umí úžasně popsat lidské myšlenkové pochody. Kendall vykreslila výborně a tak přiblížila lidem tuhle nemoc, se kterou to vůbec není lehké. Jen kdyby se pořád nesnažila do toho rvát to nadpřirozeno. Už v Lovkyni snů to drhlo, tady mi to připadalo jak kdyby někdo vzal dvě knihy a dost neumně je slepil k sobě. Naprosto nevyvážený příběh. Kdyby autorka zůstala jen u románu, kde se dívka potýká se svou nemocí, jásala bych. Milovníci hororu by zas tleskali, kdyby celou knihu skutečně věnovala jen té hororové části, která se v Prokletém městě objevuje.
 Já chápu, že se tím nejspíš snaží přilákat mladší čtenáře a právě je seznámit s problémy dnešní společnosti a proto tam doslova rve to nadpřirozeno, ale já si pořád říkám, že mladší čtenář nerovná se nenáročný nebo hloupý čtenář. I mladí mají vkus a cit. Tady to totiž nedrhlo, tady to do sebe naráželo a neskutečně skřípalo.
Knížka je krátká, něco málo přes 200, ale tak 150 stran se nic neděje, na začátku zmizí ti studenti a víc jak půlka je o tom, jak se s tím Kendall vypořádává vzhledem k její poruše a pak najednou Boom! Horor jak něco, ještě teď mě mrazí, když si vzpomenu na konec. Horor jak vyšitý, to ano. Ale když už si do ruky berete knihu, která v anotaci tvrdí jak Kendall slyší hlasy zmizelých studentů (což vlastně není pravda, slyší jen jeden a to ještě dost pofidérně), představíte si trochu větší šílenství přítomné v knize. Ale ono kde nic tu nic.Možná mi někdo řekne, že pomalejší děje taky nejsou na škodu. No někdy opravdu nejsou, ale nemyslím, že by to měl být případ knihy, u které vás lákají na horor. 


Ale nebudu knihu úplně zatracovat. Jelikož mi došlo hned, jak se v knize objevila zmínka o Kendallině nemoci, kudy vítr povane po zkušenosti s Lovkyní snů, zapomněla jsem na to, že mám čekat horor a soustředila se na to, co teda vlastně čtu a to nebylo špatné. Jak už jsem psala, Lisa to s lidskými pochody umí a já jsem si vlastně i děj úžívala. Kdyby jenom napsala román o člověku s kompulzivní poruchou, byla by to paráda. Možná proto mě pak i ten závěr tak vyděsil. Úplně jsem zapomněla, že to vlastně má být i horor. A zase když bych se na to dívala jen z části toho, co měl být horor, tak se to taky Lise povedlo. Já z toho vážně měla hrůzu :D
Problém je prostě v tom, že to spojila dohromady. Odděleně by to nemělo chybu. Už jen třeba fakt, že je to celé psáno v přítomném čase. Nebo když vezmu i ostatní postavy, které byli opravdu sympatické. Celé je to prostě až moc nevyvážené. Nehodí se to k sobě. A to kniha měla opravdu hodně potenciálu, je to vážně škoda. No jo Liso, přestaň skládat dvě puzzle naráz a třeba to příště vyjde lépe!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment