Třicetiletý Henrik Pettersson, či zkráceně HP, se vrací po noční tahu domů. Cestou v autobuse na sedadle objeví mobilní telefon, na kterém brzo naskočí "Wanna play a game?". Chceš si zahrát hru? To je zrovna to poslední, co by HP s pořádnou kocovinou chtěl dělat, jenže telefon je neodbytný a tak HP nakonec zmáčkne YES. Ano, chci hrát hru. A tak se uvrhne do víru herního pole, které sahá mnohem dál, než by ho vůbec v první momentě napadlo. Ale kdo by neodolal? Co je lepší než fakt že za hraní dostáváte skutečné peníze, adrenalin až na střechu a dokonce i fanklub fanoušků, když se vám začne dařit. Ale hra má svá pravidla...
Anders de la Motte se řadí mezi poslední dobou tak populární švédské či rovnou severské autory, ale na rozdíl od svých kolegů, přichází s něčím odlišným. Stačí už jen to, že pro jednou zde nejsou tuny sněhu, ale poznáváme Švédsko i s pořádným vedrem v zádech. O zpocené košile tady není nouze. A další bijící fakt do očí je, že to není detektivka a vlastně ani nějak závratný thriller, za to konspirační idea tady fachčí na sto procent. Kam až sahají nitky hry, za co všechno tahá? Jak daleko může zajít? A kam až se HP nechá zavléct?
HP je flákač, kriminálník, ale na druhou stranu touží po skutečném uznání a líže si tak staré rány z dětství. Že by ideální kandidát na hru? Klasická práce mu nic neříká, za to hry, ty by pařil. A když se mu začne konto plnit penízky, hranice možného se posouvá. Pár netradičních kamarádů, šikovné ruce a nulová empatie a může začít.
Vedle HP, který vede jednu dějovou linku, tu máme ještě Rebeccu Normenovou a její část příběhu. Pracuje u tajné ochranné služby Sapö, snaží se být naprostá profesionálka a zapomenout na svoji černou minulost, která se jí nemilosrdně stále vrací. A když se jejich dvě dějové linky propojí v jednu, napětí, které tam doteď bylo, vygraduje a všechno nabere závratných otáček.
Čím chci říct, že děj odsýpá naprosto perfektně. Sice jsem z počátku nechápala, proč tam je Rebecca, byla bych radši, kdyby to vše řídil jen HP, ale nakonec se z toho vyloupla zajímavá zápletka. A napětí a konspirační teorie a nějaké to geekovství a PC technika, o to tady prostě není nouze. Bavila jsem se od začátku až do konce. Četlo se to až moc rychle. HP je prostě sympaťák, Rebeccu bych někdy spíš radši ubila pánvičkou, ale to jen sem tam. Je tu kromě nich jen hodně málo dalších postav, ale ničemu to nevadí. HP a Rebecca dokáží sami bravurně příběh utáhnout. A teda i když je obálka potřísněná krví, nečekejte krvák ani mrtvoly ani úkladné vraždy, na to se tady nehraje. Tady jsou ve hře jiná ložiska.
Další, nevím jak moc originální, ale rozhodně zábavný prvek je přítomnost anglických hlášek. HP a jeho kamarád Mange jimi nešetří. Pro někoho to může být trochu problém kvůli překladu, ale není toho moc. Prostě jen sem tam HP střelí nějakou tu hlášku. Mě to nevadilo, naopak pro mě to bylo příjemné osvěžení.
Suma sumárum, Game je vtipný, napínavý, originální příběh, který rozhodně nenudí. Jsou zde zajímavé zvraty a odhalení. Já si prostě nemám na co stěžovat. Takováhle kniha je přesně dle mého gusta. Už se těším na Buzz.
Já to věděla!!!!! :D :D
OdpovědětVymazatNo jo, v tomhle ses trefila :D
VymazatJo, jo, jsem jediná, která to nečetla, připadám si trapně, ale už se chystám, slibuji! :D
OdpovědětVymazatha, a já si myslela, že ta jediná, která to ještě nečetla, jsem já :D
OdpovědětVymazatMě teda na týhle knize HP dováděl k záchvátům šílenosti, protože tak otravnou postavu jsem snad ještě nikdy v žádné knížce neviděla :D
OdpovědětVymazat... ale - sto lidí, sto chutí :))
Já mám právě takový trhlý grázlíky ráda :D .. ale přesně jak říkáš, sto lidí = sto chutí :)
Vymazat