A jako Alan Alda

Ahoj, všichni! Dneska pro vás mám nový projekt, na který jsem narazila na Trojveršie. Jedná se o blogovou abecedu. Hezky postupně budu brát každé písmeno abecedy a k němu si vždy vyberu nějaké téma, o kterém vám něco napíšu. Může to být cokoliv, ale já se samozřejmě budu držet tématiky blogu. Takže třeba spisovatel, kniha, postava, písnička, kresba, fotka,atd. :D
A prosím nevzdávejte tento článek, jen protože nemáte rádi MASH, o ten tady vlastně vůbec nejde! :)

Hlavně mi prosím nikdo netvrďte, že tuto tvář neznáte! :D Jedná se samozřejmě o představitele role Hawkeye Pierce ze seriálu M*A*S*H Alana Aldu. Jen jeho dnešní podoba je o spoustu let a vrásek starší. Je z něho hrozně sympatický děda. Přiznávám, že přenastavit si ho z toho srandovního fešáka, který mě tolik let už okouzluje (protože musím po pravdě připustit, že bych už nespočítala kolikrát jsem MASH viděla :D Dívám se na něj už dobrých 18 let) na šedivého dědečka se spoustou vnoučat mě stálo hodně úsilí, ale dopomohly mi k tomu právě jeho dvě knihy. A právě to je ten důvod proč jsem si ho dnes vybrala na počáteční písmeno abecedy.
Alan Alda totiž není jen herec a komik, jak ho nejvíce známe. Ale také scénárista a spisovatel. Jako scénárista se nám představil ve spoustě epizod seriálu MASH, stačí se podívat na závěrečné titulky pár epizod a bude tam Alan figurovat nejen jako potrhlý Hawkeye. A jako spisovatel se nám představil už ve dvou knihách, který vyšly i v češtině. A právě těmi se chci hlavně zabývat.

Jako první vyšla kniha s opravdu originálním názvem - Nikdy se nedávejte vycpat svého psa. V knize se samozřejmě dozvíte proč, ale její hlavní náplní jsou různé anekdoty ze života tohoto komika od jeho dětství, které strávil cestování se souborem burlesque, po nemoc jeho matky, přes životem se svojí ženou a dětmi a samozřejmě spoustu informací a anekdot z jeho natáčecích dnů všemožných filmů a seriálů a také a hlavně z dnů, které trávil při natáčení MASHE. A to vše s velkou dávkou humoru, protože nejen Hawkeye byl chodící továrna na vtipné hlášky, ale i Alan má svoji vlastní obrovskou dávku humoru.
Knihu jsem četla už před pár lety, ale pamatuji si, že se mi hrozně moc líbila. Smála jsem se na ní, dozvěděla se spoustu věcí, o kterých jsem neměla ani páru. Jediné, co mě občas štvalo bylo, že Alan nedovedl udržet časovou linku. Přeskakoval, jak se mu zlíbilo a já se občas prostě ztratila. Ale vynahradil to vším ostatním. Kniha rozhodně není jen pro fanoušky Mashe nebo samotného Alana. Může po ní sáhnout kdokoliv, kdo má náladu na vtipnou knihu, která se odehrává převážně v New Yorku na Brodwayi, koho by zajímal humorný příběh začínajícího herce, jak se protlouká světem divadelních ramp a snaží se něčeho dosáhnout. Protože Alan nebyl vždycky ten slavný Hawkeye Pierce.
Druhá kniha nese opět zajímavý název - Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila proč takový název. Tato další kniha je sice opět ze života Alana, ale z úplně jiného pohledu. Zatímco ta první ukazovala příběh umělce, tahle nám ukazuje příběh člověka. Alan se prohrabuje starými krabicemi s papíry a hledá svoje projevy, ne jednou ho totiž požádali, aby někde přednášel. Ať už to byla samotná promoce jeho dcery nebo projev pro nové žáky či projev na pohřbu kamaráda. Znova nám je předčítá a vzpomíná na ty události, při kterých je sepsal, co se mu tehdy honilo hlavou, jak to vidí dnes.
Celá kniha má tentokrát spíše filozofický nádech, nebo možná ani ne tak filozofický, jak skutečný, duševní, otevřený až do hloubi duše. Je to kniha, na kterou se nejednou pozastavíte a zamyslíte se. Alan nám dává spoustu podnětů na přemýšlení. Samozřejmě se tu najde i humor a různé anekdoty, ale ty tentokrát nejsou hlavním záměrem. Zde poznáváme Alan Aldu jako člověk, muže, otce, dědečka a samozřejmě přítele. Snímá si ze sebe všechno pozlátko, která na něm někdy chtějí média zanechat, odkládá Hawkeye a všechny ostatní role a představuje nám sebe samotného. Člověka, který je jako my, který miluje, sní, pláče, trápí se. Klade si ty stejné otázky.
Kdo máte rádi příběhy ze života, zamyšlení se, skutečnost a odhalené city, je to kniha pro vás. A opět vůbec nemusíte být fanda, kniha a její obsah stojí za to sami za sebe. Protože jak už jsem napsala dříve, tady nejde o Alana umělce, ale Alana člověk.
Alan prostě psát umí, k tomu má pozoruhodný život a obrovské srdce a duši komika. Je to výborná kombinace na úžasného člověka. Já jsem moc ráda, že se mi obě knížky dostaly do rukou. Hawkeye je prostě legenda, ale po přečtení těchto knih je pro mě legenda i samotný Alan Alda.
Doufám, že jsem vás nalákala a zkusíte si tyto knihy vyhledat, pokud jste již tak neučinili. Opravdu to stojí za to.