Představte si následující situaci: Ráno si přijdete k schránce na dopisy a namísto účtů tam najdete hrací kartu. Během jedné vteřiny jste zataženi do hry, z které nemůžete vycouvat. Nezbývá vám nic jiného než následovat pokyny a vmísit se cizím lidem do jejich života. Váš vlastní život není kdo ví co a najednou máte pomáhat jiným, i když si nejste schopni pomoci ani sami sobě. Přesně tohle se stalo Edovi. A tak se vydává na cestu životem, kde každý čin má následek, změní se Edovými kroky vše k lepšímu nebo ne?
Markus Zusak vytvořil propletenec životů lidí, někteří mají těžké problémy, někteří potřebují jen povzbudit, u některých jde až o život. A do toho zapletl dospívajícího mladíka Eda, který nešetří poznámkami a drzostí. Jeho celý svět se doposud řídil kolem jeho přátel a psa Portýra. A najednou se má stát "spasitelem".
Ed je obyčejný taxikář, sem tam si jde s přáteli zahrát poker a nebo popíjí kafe s Portýrem. Když se zamotá do této karetní hry života, všechno se začne měnit a s každou novou kartou je to těžší a těžší.Celý příběh je sepsán ich-formou, tudíž vyprávěn Edem, a ještě k tomu přítomným časem. Tím pádem jste ještě o několik stupňů víc vtaženi do samotného příběhu. Máte pocit jak kdyby jste stály vedle Eda a každý nový krok udělali s ním. Ed taky nešetří situačním humorem s velkou dávkou nadsázky a ironie. Vedle toho je zde i smutek, momenty hrůzy, velké lásky a soucitu. Kapitoly jsou ve směs kratšího rázu a věty taky. Mě kniha pohltila od první stránky a téměř jsem nebyla stavu ji odložit, dokud jsem ji nedočetla.
Příběh má v sobě velkou hloubku a přitom pojednává o něčem tak prostém, jako se občas víc dívat kolem sebe a nebýt líní. Něco tak jednoduchého a na druhou stranu tak těžkého. Budete se smát, budete brečet, budete doufat. Doufat, že vše dobře dopadne a že to má nějaký smysl.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!