pondělí 24. listopadu 2014

Hříchy Havany - Peggy Blair (Recenze)

Info: Hříchy Havany / The Beggar´s Opera, Inspektor Ramirez #01, Peggy Blair, Galatea, 2014, Detektivka, 350 str.

Kanadský policista Mike Ellis se rozhodl strávit vánoční prázdniny v horké Havaně a zároveň se tak pokusit zachránit svoje manželství. Netuší ale, že už nemá žádnou šanci a věci se ještě přiostří, když zjistí, že další, kdo přišel o veškeré životní šance, je malý kubánský chlapec, kterého znásilnili a zavraždili. A právě Mike Ellis je obviněný.
Pro kubánského inspektora Ricarda Ramireze je Ellis hlavním podezřelým. Podle kubánského práva má vyšetřovatel ale pouze tři dny, aby přednesl dostatečné důkazy, s kterými by Ellise dostal před soud.
Kanadská právnička Celia Jonesová, kterou Ellis povolal na Kubu, má tedy velmi omezený čas na to, aby Mika Ellise zprostila obvinění, pokud je skutečně nevinný.
Kuba je místo, kde by rozhodně žádný cizinec ani místní nechtěl být odsouzen za něco tak hrůzného jako znásilnění a vraždu malého chlapce. Zachrání se tedy Mike Ellis nebo ho Kuba navždy polapí do svých pavučin?

Hříchy Havany jsou prvním dílem z pera kanadské autorky Peggy Blair. Další pokračování se jmenuje The Poisoned Pawn a já vám moc ráda teď sdělím, že české nakladatelství koupilo práva na tuto knihu, protože už Hříchy Havany za to stály. Jestli autorka takto pokračuje i nadále, máme se na co těšit. Ale zpět k Hříchům Havany.
Detektivka odehrávající se na komunistické Kubě v roce 2006. Už to je příjemná změna. Rozhodně nečekejte žádnou severskou krimi ani Agathu Christie. Hříchy Havany mají hned několik lidí, kteří spřádají celý příběh dohromady a skvěle se doplňují, i když spolu vlastně nijak výrazně nespolupracují. A během pátrání se ještě velice nenásilným způsobem dozvíme spoustu věcí o poměrech na Kubě.
V tomto příběhu si nemůžete být jistí vinou či nevinou u nikoho. Každá postava má svůj život, svoje chyby, svoji minulost. Mike Ellis, Ricardo Ramirez i Celia Jonesová nám odhalí svoji osobní stránku, ale velmi stručně a výstižně. Za celou dobu mi přišlo, že to je právě to, co Peggy Blair umí na jedničku. Nikde se zbytečně dlouze nevypisuje a přitom vám toho sdělí tolik.
A tenhle um se jí výborně hodil, když nám chtěla přiblížit situaci na Kubě. Dovede si představit, že obyčejný úhlová tužka je nedostatkové zboží, že dítě nemůže mít vlastní kopací míč, protože prostě nejsou dostupné, že byste třeba jako místní nemohl zajít do kterékoliv restaurace ve městě? A spoustu dalších pro nás evropany nemyslitelných situací nám tady Peggy Blair popsala takovým způsobem, že se z toho posadíte doslova na zadek. 
Aby vám autoři přiblížili politickou či sociální situaci v zemích, kam se každý nedostane, často zvolí několika stránkový popis. Peggy Blair použila svoje postavy a neskutečně lidským způsobem nám všechny tyto kubánské strasti naservírovala pod nos. Já jsem se nestačila divit, jak jí stačil kousek dialogu a najednou jste Kubánce o tolik víc znali a soucítili a hrozili se. Nad tímhle opravdu tleskám.
A jak je na tom samotný děj? Dle mého vlastního soudu se mu daří na jedničku. Máme tu případ zneužívání dětí a to není nikdy lehké téma. Autorka se ho ale ujala moc dobře a dokonale ho zapasovala na Kubu. Nejvíce nám tady pátrá Celia Jonesová, je sice právnička, ale má úžasné detektivní schopnosti a Ricardo Ramirez má svoje vlastní zajímavé způsoby, jak se dostat k pravdě. Rozhodně se toho dozvíte i hodně o tom, jak se dělají výslechy nebo jak funguje vyjednavač.
Děj odsýpá, čtete, čtete a já se třeba nemohla skoro zastavit. Upozorňuji, že to není thriller, spíše opravdu detektivka, takže akční scény jsou tu poměrně málo, ale když na něj přijde, autorka to zase zvládá na celé čáře. Skvěle využila psychiku postav a napnula tak příběh na zajímavou strunu.
A co se týče pátrání, do teď tomu nevěřím, protože já hlava děravá a nepozorná nikdy na nic nepřijdu, ale musím se pochlubit, že se mi tady povedlo odhalit pachatele. Což ale neznamená, že zápletka by byla nějak dvakrát jednoduchá. Ale nejspíš styl psaní Peggy Blair dokázal to, že i ten nepozornější uvidí stopy a přijde na to. Myslím, že se ale nemusíte bát, že na to přijdete hned někde v začátku nebo v půlce. A i kdyby náhodou, tak věřte, že tam se do konce ještě děje takových věcí, že se bavit nepřestanete.
Hříchy Havany jsou opravdu povedená detektivka zasazená do netradičního prostředí, na krásnou a zároveň temnou Kubu. Využití jejich zákonů a zvyků... A dokonce tady možná natrefíte i na trochu toho nadpřirozena, co se týče kubánského inspektora Ramireze, ten totiž vidí duchy...a nebo je to jen nemoc s halucinacemi? Tak či onak, je to další příjemné zpestření už tak dosti barevné detektivky.
Tak co? Zkusíte zjistit, jak vlastně Havana zhřešila? Já být vámi, neváhám ani vteřinu a jdu na to!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Galatea.
Knihu si můžete zakoupit zde.

1 komentář:

  1. V kubánské věznici bych taky nechtěla skončit. Působí to zajímavě a já detektivky ráda, moc ráda ;)

    OdpovědětVymazat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!