Čistý - Andrew Miller (Recenze)

Info: Čistý/Pure, Andrew Miller, Host, 2013, Historický román, 359 str.

Paříž, 1785 - Rok, který toto město změnil od základů. Rok kostí, znovu otevřených hrobů, mumifikovaných mrtvol. Rok zločinů, násilí, ale také lásky a touhy...a přátelství. Rok, po kterém pro něj už nic nebude jako dřív.
Jean-Baptiste Baratte je venkovský inženýr, který je povolán samotným králem do Paříže, kterou už dlouho zamořuje přeplněný hřbitov Neviňátek. Jeho puch se protáhl už do všech koutů a otravuje místní obyvatelstvo. Je na čase, aby byl hřbitov odstraněn.
Jenomže pro některé je hřbitov symbolem, místo, bez kterého si svůj domov už nedovedou představit. Jiní ale zase na druhou stranu odhodlání mladého inženýra podporují.
Jedno je ale jasné, odstranit hřbitov i s jeho mrtvými obyvateli nebude jednoduché. Očistí se nakonec Neviňátka, nebo se tento záměr stanu zkázou?

Andrew Miller, anglický spisovatel, nás ve svém románů Čistý odnese zpět do špinavé Paříže 18.století. A odhalí nám její nezkaženější místo doslova až do morku kostí. Zapomeňte tedy na romantickou Paříž dnešní doby, tady totiž dýcháte samotnou smrt.
Jean-Baptiste je mladý muž plný ideálů, zastánce rozumu a osvícenství. Přijímá práci, která slibuje velký historický pokrok a on se toho velmi rád zúčastní. Jenomže nemá ani tušení do čeho se vlastně pustil.
Během celého roku, kdy se pokouší vyčistit půdu hřbitova, poznává nové přátelé ale i nepřátelé. Začne se kolem něj vytvářet legenda a ne všem bude po chuti.
Každá s postav je svým vlastním způsobem originální, bizarní. Často jsem z nich měla pocit, jak kdyby žili na měsíci. Jako kdyby jim smrad z hřbitova zatemnil mozek. O to byl příběh zajímavější. Sledovat všechny tyto podivné lidičky, jak se vypořádávají z životem na tak zamořeném místě a jak na ně následně působí jeho očištění.
Co se týče samotného děje, ten nemá zrovna moc co nabídnout. Téměř celou dobu se zabýváme odstraněním hřbitova a také tím jakým směrem se tím pádem ubírá život Jeana-Baptista. Jeden výkop hrobu za druhým. Jedna kost za druhou.
Tady nejde o to čtenáře napnout jako strnu a zahltit ho nečekanými událostmi a zasypat ho smrští akce. Jde o to čtenáře pohltit a fascinovat. A to se myslím povedlo. Aspoň mě do sebe kniha vtáhla téměř od začátku.
Autor má zajímavý styl psaní, používá hodně detailů při práci na hřbitově, jak se to vůbec dělá, že odstraníte jeden obrovský hřbitov a jen sem tam nás nechá vstoupit do duše postav, ale když se to stane, stojí to za to. Najednou vás to vytrhne ze sledování, jak se odstraňuje hřbitov. Z pochmurné práce na hřbitově do nitra lidské duše. Já jsem vždycky měla pocit, jak kdyby mi někdo tleskl před obličejem.
A to protože očista hřbitova prostě není běžné téma a už vůbec se vám jen tak nepoštěstí, to zažít v 18.století. Nejsou tu žádné nechutné detaily, ale už samotné fakty, jako že se z takového kvanta kostí stává pomalu labyrint zdí po celém hřbitově, nebo to jak musejí kopáči šlapat po lidských ostatcích... To samo o sobě bohatě stačí.
Celý příběh, styl jakým je napsaný, i postavy, všechno mě fascinovalo i děsilo. Jediné, co mi brání dát plný počet hvězdiček, je že mi tam nakonec přece jen chybělo o trochu víc akce a možná bych brala o něco epičtější konec.
Tak či onak je to román, který za to stojí. Vybočuje z toho, co většinou čteme. Nebo minimálně, co čtu já. A je to opravdu fascinující změna. Nikdy by mě nenapadlo, že se ke mně dostane takovýto příběh. Nehledě na to, že hřbitov Neviňátek skutečně existoval.
Chcete netradiční příběh, hromady mrtvol a historii? Čistý by mohl splnil vaše očekávání. Mě neskutečně překvapil a rozhodně ho doporučuji. Je to opravdu neskutečný výlet do Paříže. Tohle vám cestovka nenabídne. Za to Andrew Miller rozhodně. Tak to zkuste!