pondělí 6. června 2016

Pamatuji si váš všechny - Yrsa Sigurdardóttir (Recenze)

Info: Pamatuji si vás všechny/Ég man þig, Yrsa Sigurdardóttir, Metafora, 2015, Duchařské severská detektivka, 320 str.

Tři mladí lidé se rozhodnou koupit dům v opuštěné vesnici v západních fjordech. Když přijedou na místo a začnou s renovací, velmi brzo se začnou dít podivné věci. Na zemi se objevují nevysvětlitelné mokré šlápoty, někdo po domě rozhazuje mušle, ozývají se divné zvuky. A velmi brzo si všimnou, že ve vesnici opravdu nejsou sami. Jenomže kdo je ten osamocený stín, který se potuluje kolem? A je nebezpečný? A je vůbec skutečný?
Skupinka brzo zjistí, že jejich mobily se záhadně vybily a jediná cesta pryč z vesnice je na lodi, ta pro ně ale přijede až za několik dní. A stát se může cokoliv, hlavně pokud je vesnice opravdu vesnicí duchů.
Na druhé straně fjordu v malém městečku se policisté a psychiatr Fryer pokouší vyšetřit záhadná úmrtí. Stopa je zavede ke staré složce z archívu z minulého století. A brzo to začne vypadat, že zmizení Fryerova syna s tím má něco společného. Ale jak? Po tak dlouhé době. A kdo to chodí kolem a snaží se vyděsit Fryera? ... 

Příběh odehrávající se z části v opuštěné vesnice u islandského fjordu, kde se stalo něco otřesného a z části ve městě, kde se jeden otec stále ptá, kam zmizel jeho malý synek. Všechno začíná nenápadně, ale než se čtenář naděje, všechno se ošklivě zvrtne a přichází hrůza, děs a podivné události.
Čekala jsem zajímavou severskou detektivku, po přečtení prvního dílu ze série s právničkou Tórou se mi moc zalíbil styl, jakým Yrsa píše a těšila jsem se na nějakou další knihu. A když jsem uviděla Pamatuji si váš všechny a zjistila jsem, že nejde o Tóru, zaujalo mě to ještě víc. Vůbec jsem netušila, do čeho se pouštím a ani ve snu by mě nenapadlo, že mě kniha tak neskutečným způsobem chytí, vyděsí a po konci mě nechá několik dní ještě pořád připoutanou k příběhu a odmítne mě pustit.
Vážně mě to děsilo, atmosféra byla mrazící, děsivá, výhrůžná, hlavně co se týče části na ostrově. Já ani nešpitla a sotva dýchala. Jelikož jsem měla na knížku čas jen po večerech, tak to taky potom vypadalo. Lehce se mi neusínalo.
Yrsa dokázala tak neskutečně vykreslit atmosféru plížícího se nebezpečí, osamělosti ostrova, kde vám nikdo nemůže pomoc, ostrova, kde se děje něco opravdu divného a nad lidské chápání. A když se pak zase přesunula do města, kde se jeden psychiatr snaží vyřešit jeden případ, který by mohl mít něco společného se zmizením jeho syna a čím více stop a propojení se objevovalo...Krimi taky stálo za to. Bylo netradiční a zase vážně děsivé, ale trochu jinak než na ostrově. Ale skvěle se to doplňovalo. Takže i příběh Yrsa přes úžasnou atmosféru neopomněla.
Tak neuvěřitelně gradovala každou kapitolu, že jsem ke konci každé už myslela, že prasknu. A pak mě hodila nikam jinam v další kapitole, kde se samozřejmě taky dělo něco moc zajímavého, ale já pořád chtěla vědět, jak to pokračuje v druhé části příběhu, takže jsem četla kapitolu za kapitolou a nemohla dát knihu z ruky. Jen těžko se mi v noci přesvědčovalo, abych šla spát. Nehledě na to, že jsem se tak trochu bála vůbec jít spát. Ten příběh mě tak děsil, ale zároveň tak poutal. Těžké dilema.
Takže jsem knížku dočetla za dva dny vyčerpaná, vyděšená ale jako čtenář naprosto uspokojená. Sice bych byla Yrse vděčná za konec, který se trochu víc vysvětlí, ale při takové knize to asi tak být muselo. Tím pádem jsem nad tím ještě pár dní dumala a té mrazivé atmosféry jsem se jen těžko v noci zbavovala. Pořád jsem čekala, že se někde za rohem objeví ruka nebo tak něco a vyklepe ze mě duši.
Možná si teď říkáte, že přeháním. Upřímně na děsivé duchařiny zvyklá nejsem. Horory nečtu. Ale tohle nebyl horor jako takový. Prostě ta atmosféra...Yrse se to vážně povedlo. Kdo se nerad bojí, to bude mít těžké, ale knížka vážně stojí za to. Pokud si tohle chcete přečíst s tím, že normálně čtete obyčejné severské krimi, no tak se připravte na hodně netradiční knihu, která vás budete pořádně mrazit ale vážně stojí za to. Já ji doporučuji všemi deseti. Moje mamka ji četla chvilku přede mnou a měla úplně stejný zážitek. Takže to mám ze dvou zdrojů. A že moji mamku jen tak něco nechytne.




Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora.
Knihu si můžete koupit zde.

3 komentáře:

  1. Kniha mě strašně láká, ale fakt se bojím :D Já jsem děsný strašpytel, to bych pak zase nemohla ani v noci na záchod... :) Každopádně moc povedená recenze, která na mě perfektně přenesla Tvé dojmy z knihy. Láká mě to čím dál víc, asi to nakonec nevydržím. Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :D No přesně, já se bála v noci na záchod a pak i přímo v pokoji když už jsem zhasla. Ale jako čtení to bylo fakt boží.

      Vymazat
  2. Kniha nás oba hodně láká :-) Skvělá recenze

    OdpovědětVymazat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!