Než přijdou deště - Alexandra Fullerová (Recenze)

Info: Než přijdou deště/Leaving Before the Raines Come, Alexandra Fuller, 2015, Beta, Africké memoáry, 296 str.

Než přijdou deště jsou nejen africké memoáry spisovatelky a novinářky Alexandry Fullerové. Je to rodinná historie, rodinné historky, životní moudra a tragédie, příběh jednoho zničeného manželství a příběh jedné hodně praštěné rodiny. To vše odehrávající se částečně v Africe a částečně všude možně.
Vyprávění Alexandry Fullerové není zrovna plynulé ale za to poutavé. Začíná v jednom úseku života, za chvilku přeskočí do dětství a z toho je zpátky v přítomnosti, kde se právě rozchází s manželem.

V jedné chvíli vám vypráví o své šílené rodině, se kterou prožila velkou část života v bývalé Rhodésii. To doprovází vtipné vyprávění jejich chaotického života, vzpomínání na své předky, kteří k bláznům taky neměli daleko, občas tam probleskne nějaká smutná událost nebo typický zážitek, který se vám může stát jenom v Africe.
V druhé chvíli se nacházíme částečně v přítomnosti a částečně v minulosti, které obsahuje její manžel Charlie. Jak se poznali a jak se nakonec dostali až do bodu, že se budou rozvádět. To potom můžeme nahlédnout do Alexandřiny duše a poznat její přerod na ženu a matku a ne zrovna úspěšnou manželku. Ženu, která se přestěhovala z Afriky do Ameriky a prožívá k tomu všemu ještě dost velký kulturní šok.
Jak můžete vidět, kniha toho obsahuje opravdu hodně a člověk musí dávat pozor, aby neztratil časovou linku, jinak je ale vyprávění moc příjemné a pohodové. Alexandra má moc krásný styl, občas až lehce poetický a prostě zábavný a poutavý. Nezdržuje vás s dlouhými popisy prostředí ale přece jen si její domov dovedete představit. Hlavně se drží zážitků a událostí.
Co mi tady ale trochu chybělo, byl ten africký nádech. Přece jen když vám kniha slibuje africké memoáry, tak nějak tajně čekáte další Bílou masajku. Tady se ta Afrika moc neprojeví, rozhodně ne ta tradiční. Rozhodně se tady ale promítne ta chudá, válkou a nemocemi ničená Afrika. Ale je to pochopitelné. Pro Alexandru to byl domov a to bylo to ,co se jí nejvíc dotýkalo. Těžko nás bude zásobovat výlety na Safari. Ale rozhodně mi to nezkazilo nadšení z této knihy.
Mně se kniha moc líbila. Chytila mě hned od prvních řádků, hned na první straně mě rozesmála. Vtáhla mě do sebe a nepustila až do konce. Hrozně jsem chtěla vědět, jak to nakonec dopadlo. Chtěla jsem se toho dozvědět, co nejvíc o Alexandřině rodině, protože ta byla vážně neskutečná. Moc jsem se bavila a často jsem taky smutnila společně s nimi. Proplouvala jsem tou směskou chaosu, tragédie, radostí, srandou a než jsem se nadála, byla jsem na poslední stránce a zmateně otáčela knihou sem tam, jestli toho třeba není víc. Vůbec jsem ji nechtěla pustit.
Pokud máte rádi praštěné rodiny a rádi si čtete o jejich zážitcích a pokud vás zajímá život na netradičních místech, pak je kniha Než přijdou deště to pravé. Vše podle skutečnosti, záznamy jedné skutečné rodiny, skutečné ženy. Neměli to v životě zrovna lehké ale přistupují ke všemu tak jedinečným způsobem, že je vážně něco si o nich číst. Samotné Alexandra mi přišla jako zajímavý člověk a jako spisovatelka se u mě osvědčila. Moc ráda bych si od ní přečetla něco dalšího. Takže za mě rozhodně ano. Doporučuji všem. Pokud si chcete odpočinout u zajímavé četby, pak do toho jděte.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji KNIHCENTRUM,cz

Knihu si můžete koupit zde.