Doktor Proktor a prdicí prášek - Jo Nesbø (Recenze)

Info: Doktor Proktor a prdící prášek/Doktor Proktors prompepulver, Jo Nesbø, Jota, 2012, Pro děti, Ilustrace: Per Dybvig,  série: Doktor Proktor, díl první, 200 str.

Malý kluk Bulík se jednoho dne přestěhuje do ulice Dělová, tam velmi brzo poznává svoji sousedku, děvčátko Lízu, se kterou utvoří partu. Dalším jeho sousedem je podivínský vědec, doktor Proktor, který doposud nevynalezl nic, co by lidstvo ocenilo. Když děti objeví jeho prdicí prášek, záhy zjistí, že právě tento vynález by mohl být tím nejsuprovějším nápadem doktora Proktora.
Naše trojka tak vymyslí plán jak s práškem naložit, dokonce by jeho silnější verzi mohli prodat do NASA. To by ale nebylo, aby se jim do cesty nepřipletly zlý padouši, kteří jím to budou chtít překazit a ukrást si vše pro sebe. Kvůli nim se Bulík s Lízou a doktorem Proktorem dostanou do spousty nebezpečných situací a budou muset hodně přemýšlet a jednat, aby se z toho vymotali zdraví a živí.

Jo Nesbø se pro jednou rozhodl zaměřit na ty mladší čtenáře, lépe řečeno na úplně ty nejmenší. Vymyslel potrhlého doktor a dvojku kamarádů, k tomu totální úlet v podobě prdicího prášku a vznikla kniha. Kniha, která pro ty malé musí být naprostá bomba. A pro ty starší či dospělé konec konců taky. Kdo by se nesmál při představě prdícího prášku? A navíc když to není nijak cítit? Nechtěli by jste se proletět třeba? Není problém. Stačí si... no však víte :D
Líza je velice bystrá holčička, ve které se může kterákoliv malá princezna vidět. Bulík má zase takovou vyřídilku, že ho kluci budou obdivovat. A co potom doktor Proktor, toho musí milovat všichni. Tahle trojka nemá chybu a skvěle se doplňuje. Dostávají se do velice zajímavých a srandovních situací a když k tomu mají ten spešl prášek...

Děj ubíhá rychle, kapitoly jsou většinou kratšího rázu, doplněné o ilustrace, které vypadají jako by je skutečně malovalo malé dítě. Vážně se to tam hodí. Text je samozřejmě přizpůsoben dětskému myšlení, ale pro dospělého to zase aspoň znamená odpočinutí. Nejenže je děj vystavěn na spoustě humoru, ale je zde i spousta životních lekcí a pouček, ale podáno tak, aby se dítě necítilo jako ve škole. Sem tam by se možná i leckterý dospělý něčemu přiučil.
Takovýhle příběh je prostě ten, který bych chtěla jednou číst vlastním dětem. Je to opravdu sranda. Pokud to dítěti správně podáte, bude se lámat smíchy. Knížka před spaním to asi není. Nevím, jestli by jste ty caparty do té postele potom nahnali. Leda, že by se unavili smíchem. A rozhodně se nebude nudit ani dospělák. Tenhle příběh by byl dobrý k propagaci nějakého čteme dětem nebo tak. Rodič se nenudí, dítě se nenudí. Ideální kombinace.
Já z pohledu dospěláka, nebo minimálně ne dítěte :D, musím uznat, že jsem se ani vteřinu nenudila a i když jsem si to četla sama pro sebe, tak to vůbec nevadilo. Já se bavila, nepotřebovala jsem k tomu žádnou výmluvu v podobě dítěte, které mi naslouchá. Smála jsem se, odpočinula si a strašně jsem si přála, aby ten prášek vážně existoval :D no nebyla by to prča?
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu a je jedno, že už jsem nějaký ten pátek plnoletá. Jak doma rádi říkáme "Sranda musí být!"