Jak sám Zdeněk Svěrák uvádí v anotaci, nemá se jednat o kroniku jeho rodiny či dětství, ale o pokus o krásnou literaturu, žánr, ve kterém autoři nejen vzpomínají na to co viděli nebo slyšeli, ale často nechají svoji mysl zavát do světa fantazie a začnou si vymýšlet, přidají kousek onoho tam a jiného sem.
Vznikl tak příběh malého chlapce, kterého na dva roky přesadí z města pražského na venkov. Je to Zdeněk Svěrák a není to Zdeněk Svěrák. Ať už je z vyprávění pravda cokoliv, hlavní je, že je to nádherný příběh představen z pohledu malého klučiny, který teprve poznává svět. A to zrovna za doby, kdy ve světě zuří válka.
Zdeněk Svěrák nám tak ukazuje zajímavý kontrast. Malý Eda totiž objevuje venkov se vším, co k tomu patří. Najde si partu kamarádů, s kterými se vydá na ne jedno dobrodružství, naučí se řídit pluh s koněm, zjistí, jak se vyrábí med, péřové peřiny, jak se kuchá králík, prostě klukovské a venkovské starosti, ale také objeví, jak se tajně poslouchá rozhlas, co je to lazaret, co je to vůbec válka a vojáci a co to přináší.
Je to příběh psaný krásnými slovy, ale tak jako by je vlastně říkal malý Eda a ne velký Zdeněk. Všechny Edovi postřehy, zjištění, objevy, nápady. Jsou to dětské zábavy a starosti, které vás vezmou za srdce. A kdo jste třeba vyrostli na venkově, nebo jste aspoň měli babičku někde na vesnice, nebo jako já měli aspoň ten dvůr se zahradou a prarodiči, kteří moderní dobu prostě dvakrát nemíní přijmout za svou, tak vás to možná až dojme. A vzbudí spousty vzpomínek. Třeba to kuchání králíka, na to já do konce života nezapomenu, nebo když mi dědeček vyrobil vlastní péřovou duchnu. Všechno to tam je a kniha to vynáší na světlo. 
A pokud jste nic z toho nezažili, nevadí. I tak by vás kniha měla chytit. Protože dítětem jsme byli kdysi všichni a myslím, že naprosto všichni bychom se jím někdy chtěli zase na chvíli stát a vidět život opět s tou typickou nevinností a nevědomostí, kdy i ten nejmenší postřeh je krásné překvapení.Tomuto autorovi se zase jednou povedl krásný literární počin, který je navíc obohacen o krásné ilustrace, které to knižní dítě ještě víc podtrhují. Je to taková maličká knížka s na první pohled jednoduchým vyprávěním, ale nese toho v sobě hodně. Nese v sobě dětství a to je to nejkrásnější, co máme, co by všichni měli mít.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!