Jako milovnice koček mě často děsí už jen představa, že moje kočky napadne přejít silnici. Ven je pouštím se slovy "A do večerky doma!", i když je mi jasné, že jim je to u zadní tlapky. O to víc obdivuji Susan Findenovou, že jí rovnou netrefilo, když zjistila, že její kocour Casper nejenže rád navštěvuje cizí příbytky, čekárny u lékaře, různé kanceláře, ale že taky velmi rád nasedá do autobusu a sjíždí s ním anglické město Plymouth, kde bydlí.
Casper v autobuse |
A právě Casperův odchod přiměl jeho paničku Sue, aby napsala tuto knihu. Už za jeho života se o něm velmi brzo rozletěly zprávy do všemožných novin a deníků. Ale jak sama Sue uvádí v knize, Casper nebyl jediný cestující kocour. Příběh je vystaven hlavně na jeho životě, ale je obtočen také příběhy Casperových kočičích kamarádů, jelikož autorka je opravdu obrovská celoživotní milovnice koček. Také jak už jsem zmínila, nám zde nastiňuje pár cizích příběhů koček cestovatelek. Uvádí zde spoustu dopisů, které ji za ty roky Casperovi fanoušci poslali. A aby toho nebylo málo, je tu i něco málo z pohledu samotného Caspera a samozřejmě nesmí chybět fotky.
Susan a Casper |
Na to jak je knížka útlá, je opravdu velice plnohodnotná a musí prostě chytit každého za srdce a nejednou rozesmát. A rozhodně si přát vrátit se v čase a moci odcestovat do Plymouthu a projet se linkou číslo tři s neobvyklým spolucestujícím.
Doporučuji všem milovníkům kočkám nebo zvířat všeobecně, ale i těm, co si přejí přečíst netradiční příběh, který vás prostě chytne. Kočka cestující sama autobusem to se jen tak nevidí.
Je divné, že se to tolika lidem líbilo. Já jsem to nemohla ani dočíst. Jako milovníka koček mě to spíše uráželo. :/
OdpovědětVymazat