Píseň krve - Anthony Ryan (Recenze)

Info: Píseň krve/Blood Song, Anthony Ryan, Stín krkavce: Kniha první, Host, 2014, 624 str., Fantasy Sága

Vélin Al Sorna byl jako chlapec poslán do šestého řádu, kde se z něj měl stát bojovník. Opuštěn vlastním otcem, slavným Pánem bitev, po smrti své matky. Velmi brzo Vélin ale začne narážet na skrytá tajemství, tajemné síly, časem i královské intriky. A jak roste, vědomí, že ho čeká velká ale nebezpečná budoucnost, sílí.
Vélina čeká spousta bitevních polí a i osobních bitev. Záleží už jen, jestli se vším dovede proplést. Co nakonec získá či ztratí? Jaká další tajemství a nebezpečné lži či pravdy na něj čekají?
Píseň krve je první díl ságy Stín krkavce od skotského autora Anthonyho Ryana. Je to velké Fantasy, které toho hodně slibuje a zatím prvním dílem své sliby plní. Pokud máte rádi doby, kdy se lidé oháněli meči, po světe chodili léčitelé, bardi, kronikáři. Kde ještě čestné slovo něco znamenalo. A láká vás zakázaná magie...Tak potom neváhejte. Píseň krve stojí za každou stránku, kterou musíte přečíst. A že jich autor přichystal poměrně dost.

Dlouho mi trvalo, než jsem knihu přečetla. Skoro měsíc a půl. Ale rozhodně to nebylo proto, že by jí chyběla čtivost. Naopak. Když jsem se začetla, tak jsem u knihy vydržela dlouho a krásně lehce se četla. Ale musela jsem na ni mít správnou náladu. Chtít se ponořit do bitvy, ať už té vojenské nebo do těch, které Vélin bojoval sám se sebou.
Píseň krve totiž není jen o bitvách. Je v ní tolik prvků, že smekám nad autorem, že se do ničeho nezamotal. Najde se tu historie bohatá na intrikách, lžích, tajemstvích. Napětí se tu objevuje v různých podobách. Z toho máte strach, kdo přežije úder meče. Pak zase přemýšlíte nad vším, co osud Vélinovi přichystal a trnete, co ještě mu naservíruje v budoucnosti. Do toho se dozvíme i o jeho bratřích a jejich životech. Splétá se tu zajímavá síť příběhů, které do sebe skvěle zapadají. Objevují se zvláštní postavy, které přispějí svou troškou do mlýna. Někteří zůstanou, někteří velmi rychle zmizí, ale všichni mají své důležité místo.
Je to dlouhý příběh, sledujeme Vélina jak roste. Naštěstí mi Vélin byl opravdu sympatický a tak jsem se trápila a radovala vždy společně s ním. Opravdu jsem mu fandila. Jeho příběh mě moc zaujal a bavil. Nebyl v knize moment, kde bych si přála, aby to přešlo už někam jinam. Všechno mě zajímalo. Anthony Ryan vše podal tak, že to prostě ani jinak nešlo. Autor se totiž nezdržuje dlouhými popisy, vše píše opravdu výstižně, tak akorát. A tak se nedá než číst, číst a po skončení dychtit po dalším díle, který by měl vyjít snad ke konci roku. Takže si ještě počkáme, ale myslím, že to bude stát za to.
Pokud máte tedy rádi takovéto "středověké" ságy. Milujete, když slova jako bratrské pouto, věrnost, oddanost, čest, mají v příběhu skutečnou hodnotu. Zajímají vás bitvy, království a jejich intriky a cizí země a boj, který mezi nimi je kvůli odlišnému náboženství. Pak je Píseň krve to pravé pro vás. Já nelituji jediné vteřinky a ke knize nemám skutečně nic k vytknutí. Za mě rozhodně ano, ano...a kde mám ten další díl?

Za poskytnutí recenzního e-booku děkuji nakladatelství HOST.

Knihu si můžete koupit zde.