Edith Piaf: Bez lásky nejsme nic - Jean-Dominique Brierre (Recenze)

Info: Edith Piaf: Bez lásky nejsem nic/Édith Piaf: Sans amour on n´est rien, Metafora, 2014, Životopis, 232 str.

Ze špinavého dna na nejvyšší vrchol. Takový je příběh jedné z nejslavnější francouzských zpěvaček - Edith Piaf. Dívka, která se zpěvem začala na ulici, později se z ní stala La Môme Piaf, až jednoho dne Edith Piaf spočinula na těch nejslavnějších jevištích a okouzlovala milióny.
Přezdívaná vrabčák, nikdy nebyla ta nejkrásnější, maličká postava, za to s velkým hlasem, který dojímal k slzám. Zpěvem se dokázala dostat lidem pod kůži až k jejich nejhlubšímu nitru. Jen zazněl první tón..
Jean-Dominique Brierre si na sebe vzal těžký úděl. Rozhodl se v roce 2013 vydat životopis této slavné zpěvačky, v době, kdy se slavilo 50.výročí její smrti. Sepsat ale příběh takto významné osoby muselo být ale pořádně těžké. Kolik lidí, kteří ji opravdu znali ještě dneska vůbec žije a kolik z nich jsou ochotni poskytnout nějaké informace? Jean-Dominique tak musel pátrat v archivech, hledat v dopisech, v rozhovorech...

Na zhruba 230 stránkách rozehrál život ženy, která se hodně natrápila, věřila bezmezně v lásku a ze svého hudebního daru se rozhodla vytěžit co nejvíce. Její náročný a komplikovaný život ji nakonec dohnal až do spárů smrti v pouhých 47 letech.
Životopisy pro mě jsou poměrně velká neznámá. Původně jsem čekala, že opět půjde o románovou formu, jako to v této metaforské edici bylo téměř doposud (např. Paní Hemingwayová, Pařížská manželka a další...) Tato kniha je ale pravým životopisem. A i přesto že jsem se mnohdy cítila velice zahlcena názvy písní, jmény slavných (o kterých já nikdy dříve neslyšela) a daty a místy, četlo se to velmi dobře, zlehka. Nikde se nic nezadrhávalo. Edithin život je tady sepsán prakticky od kolébky až na smrtelnou postel. Nejvíce toho ale zjistíme o tom profesionálním.
Opravdu chápu, že 50 let po její smrti je dnes už těžké sehnat informace a ještě takové, které by byly pravdivé a vzhledem k tomu, že i v tehdejší době Edithin život byl opředen různými tajemstvími a nevyjasněnými situacemi, je jasné, že ta osobní stránka tady moc velkou roli hrát nebude. Ne že bychom ani tam nenahlédli, ale vždy je to v ryze povrchní úrovni.
Osobně bych Edith ráda poznala trochu více, ale nevadí. Na 200 stranách se víc ani čekat nedá. Jean-Dominique Brierre ale zvolil styl, který toho sdělil i tak hodně a udělal to tak, aby se čtenář skutečně něco dozvěděl a nezačal se nudit.
Tento životopis jsem si užila. Po profesionální stránce je to opravdu něco ohromného, ta žena dokázala neskutečné věci. Je naprosto jasné, proč ještě dnes na ni lidé tolik vzpomínají a její písně se dál hrají a znovu a znovu je interpretují další umělci. A to co se autorovi povedlo získat z té osobní stránky Edithina života rovněž stálo za to. Až mě překvapilo, co všechno se jí v životě odehrálo. A naprosto chápu, že se z toho chtěla vždy vyzpívat a že tím, že její písně byly tak často určitým způsobem biografické, že se jí vždy tak bravurním způsobem povedlo do zpěvu vložit takové emoce.
Edith Piaf jsem před čtením této knihy znala poměrně málo. Kdysi jsem viděla kousek filmu o ní. Znám pár písniček a věděla jsem, že to neměla lehké. Po přečtení životopisu mi hodně věcí ohledně této ženy zapadlo na místo a dostala jsem neskutečnou chuť o ní vědět ještě víc, hlavně ji poznat skrze její hudbu. Kniha mi dala fakta, teď to chce ty skutečné emoce. Takže já si teď nejspíš půjdu pustit nějaký ten šanson Edith Piaf a budu snít o lásce.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Metafora

Knihu si můžete koupit zde.