Berberská princezna Elena se po osmi letech vrací domů. Její návrat ale doprovází komplikující se situace, kdy na její zemi začnou útočit nebezpeční létající ještěři. Válka je za dveřmi.
Berberové se začínají připravovat na boj. Elena se ale nejdřív bude muset vypořádat s otravným učitelem etikety a s její matkou, která z ní chce mít stůj co stůj princeznu, jak se patří. Elena se ale nevzdává, touží se zapojit do boje... tak co kdyby mezi vojáky nenápadně proklouzla?
Kolotoč nečekaných událostí, intrik, tajemstvích a nebezpečných bitev Elenu začne posouvat k její předurčenému osudu. Dokáže tato čarodějka s dračí krví vybojovat mír pro svůj národ nebo ji zláká moc a nechá se uvrhnout do zkázy?
Draci, elfové, válečníci, čarodějové, i v tomto druhém díle se to tu jimi hemží jak na velkém mezinárodním sraze. Černý jezdec z pera české autorky Kristiny Hlaváčkové slibuje magickou podívanou. A já hned na začátku můžu avizovat, že se jí to povedlo.
Ti, kteří měli s prvním dílem problém kvůli věku hrdinky, se tady už nemusí obávat. Elena už je podstatně starší a vzhledem k tomu, že uvnitř sebe nosí draka, už není divné, když se chová, jak se chová, popřípadě bojuje jako zasloužilý bojovník. Je taky podstatně drzejší a zajímavější. Sledovat ji, jak bojuje se svojí vlastní mocí a jak se všechno stejně komplikuje, mě moc bavilo.
Černý jezdec je fantasy pro nenáročné čtenáře. Ta nálepka YA je tady pořád celkem bezpředmětná. Stačí, když máte rádi draky, elfy a bojovníky. A chybí vám království z pohádek vašeho dětství. Tohle všechno tu je a funguje to. Kristina Hlaváčková k tomu taky přidala humor a ironické poznámky a nebýt lehce podivného způsobu jak psát přímou řeč, fungovalo by to téměř na sto procent.
Právě styl je tady trošku dvousečnou zbraní. Na jednu stranu je to originální. Autorka často po přímé řeči totiž neuvede toho, kdo to vyslovil, ale často už napíše reakci druhého, jestli se podivil, otočil, nechápal... Mě to občas mátlo, že kdo co vlastně říká. Ale pokud to bylo trochu jasnější, bylo to příjemné zpestření. Opravdu netradiční psaní.V druhém díle se nám tu objevují také nové postavy, které se perfektně zamíchali do děje. Nějaký ten další král, jiný národ, otravný učitel tance...Všichni tam dokonale zapadli a povznesli příběh zase o kousek výše. Prostě to pořád funguje.
Za celé čtení jsem nepocítila nudu. Buď je tu velká akce nebo zajímavé slovní přestřelky mezi postavami. Vyloženě hluché místo jsem nezaznamenala. Směr, kterým se děj ubíral, mi opravdu sedl. Stalo se tady tolik nepředvídatelných věcí, že jsem kolikrát zůstala zkoprnělá s rukou na ústech. Protože když se do příběhu opravdu ponoříte a dáte mu šanci, může opravdu pořádně překvapovat.
Jediné, co mě trochu zklamalo, byl opět ne zrovna epický konec. Jestli si dobře pamatuji, i v prvním díle ten konec nebyl kdovíjaký. Tady se mohla autorka opravdu vyřádit, ale nějak se to nekonalo. Ale určitým způsobem to skončilo napínavě, jen takové to vyřešení zápletky, to byla celkem slabota.
Všechna negativa, a opravdu jich není moc, vyrovnala pozitiva obsahující většinu děje, bezvadné hlášky a komické situace a tam kde byla akce, tam to prostě vřelo. Takže já jsem nakonec dost spokojená a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Doufám, že se ho brzy dočkáme.
Protože pokud nečekáte komplikovanou fantasy ságu, ale chcete pohodové, napínavé čtení s draky, tak Dračí oči jsou výborná volba. Zapomeňte na nálepku YA, zahoďte pomyšlení, že se to podobá Eragonovi a pak si Elenin příběh užijete.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete zakoupit zde.
Četla jsem první díl, kde mi chyběla láska. Říkám si, že teď už to možná bude lepší, a podle Tvé recenze to tak i vypadá. :) Asi se po ní podívám. :)
OdpovědětVymazatno s tou láskou to tady pořád není moc žhavé :D pár lehkých náznaků, z kterých člověk moc nevyvodí...ale jinak tím, že Elena je vyspělejší, i ten příběh určitým způsobem je :) Mně to vážně bavilo.
Vymazat