neděle 10. srpna 2014

Narozen o půlnoci: Dračí znamení - Lucie Fidlerová (Recenze)

Info: Narozen o půlnoci - Dračí znamení, Lucie Fidlerová, Fragment, 2014, Fantasy, YA, 311 str.

Blíží se půlnoc. Netrpělivý otec čeká, až se narodí jeho prvorozený syn. Je ale pátek třináctého a pokud se narodí zrovna v tento den a přesně o půlnoci, bude malé dítě považováno za zrůdu.
Bohužel se tak stane a Arturovi nezbude nic jiného, než se vydat se svým synkem Gabrielem do dalekých, tajemných a kouzelných Dračích skal, kam chlapec díky svému dědictví patří. Není totiž zrůda, ale zaklínač draků a budoucí král.
Dokud chlapec nevyroste, vládu dostane Melissa, ta si ale na svoje kralování nakonec natolik zvykne, že když přijde čas, svého trůnu se jen tak lehce nevzdá.
V Dračích skalách začnou umírat lidé. Intriky a nebezpečná kouzla začnou ohrožovat místní lid. Gabriel i celá budoucnost Dračích skal se tak ocitá ve velkém ohrožení...

Narozen o půlnoci je sice na jednu stranu poměrně klasická kniha fantasy s prvky Young Adult a samozřejmě je o dracích a přiznejme si, s takovými si momentálně roztrhl pytel. Má ale jednu možná zbraň, možná slabůstku. Autorce této knihy bylo při sepsání Dračího znamení pouhých 15 let. Což není zrovna obvyklé. Povedlo se to Lucii Fidlerové nebo ne?
Téměř celý příběh se pohybujeme v oblasti Dračích skal, které už také nejsou tím, čím bývaly, kvůli vládě královny Melissy. Gabrielovi je nyní šestnáct a je to zvědavý kluk, který se rád vydává na lety se svým drakem. Společnost mu dělá Nely, jak můžete vidět na obálce knihy. Stejně stará dívka, která ráda běhá po lese a miluje zvířata, která cvičí. Toto je naše hlavní "hrdinská" dvojka.
Samozřejmě se to tu hemží spoustou dalších postav, ale nejsme jimi zahlceni a všichni jsou opravdu dobře vymyšlení. Každý má to svoje vlastní "nadpřirozeno". Někteří jsou moc milí, jiní už tolik ne. Dokonce je tu jedna postava, kterou jsem upřímně skoro celou knihu nesnášela. To už se mi dlouho nestalo, aby mě někdo tak vytáčel. Ale aspoň jsem se nenudila.
A jak je na tom děj a styl? Styl mluvy, popisů i myšlenek prostě odpovídá patnáctileté slečně. V knize nenajdete žádný literární skvost. To se ani nedá čekat. Ale ničemu to nevadí. Tento styl sice asi nesedne moc dospělým, ale rozhodně se bude líbit těm menším a zhruba věkové skupině autorky. Já jsem o pár let sice starší, někteří by si možná troufli mě označit za dospělou, ale když jsem se jednou začetla, tak mi styl psaní nakonec vůbec nevadil. Právě naopak. Bylo to tak příjemné, oddechové, nenáročné čtení, že jsem si vážně užila téměř každou stranu.
Děj je hezky vymyšlený, opět to není nic náročně zamotaného, ale je fakt, že pár věcí mě tady překvapilo. Takže marné to opravdu není. Autorce se povedlo dát dohromady děj, který určitě zaujme, přidala moc pěkné prvky přátelství a rodiny, do toho úžasné prostředí Dračích skal, i když tady bych byla radši za trochu větší popis. Je to prostě napínavé, srandovní i sem tam smutné.
Zkrátka a jednoduše je to taková pohádka o králích, dracích, dětech a kouzlech. A jak už všichni víme, pohádky nebývají zrovna mírumilovné (a že je pořád čteme těm malým), takže tady najdete i nějaké ty mrtvoly.
Sice milovníky draků moc nepotěším, protože ti se tady opravdu mihli jen párkrát, ale pokud se začtete do děje a třeba si oblíbíte Gabriela a Nely tak jako já, určitě se vám kniha bude i tak líbit. Má toho hodně jiného k nabídnutí.
Na to že autorce bylo patnáct, tak já celkem žasnu, co dokázala vytvořit. Příběh si určitě najdete svoje příznivce i menších, těch větších a určitě i u těch největším. Určitě tomu dejte šanci.


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu si můžete koupit zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!